Demodikóza u psů + foto

Nemoci

Přidal alfabetik, dne 18. 03. 2016 ,  0x

---

Demodikóza je pro laika snadno zaměnitelná s jiným kožním onemocněním. Toto onemocnění se v dnešní době na území ČR téměř nevyskytuje, a to alespoň v případě chovatelství štěňat s průkazem původu (s PP). Demodikóza totiž není přenosná na lidi ani na psy či jiná zvířata. Jediným zjištěným přenosem je z kojící feny na novonarozená sající štěňata, přičemž nákaza novorozená štěňata může infikovat pouze do 4 dnů po porodu. V 1 z 10 případů výskytu demodikózy je nutná léčba, obvykle tato choroba vymizí samovolně.

Co je to demodikóza a základní definice

Demodikóza je kožní onemocnění, které způsobují patogenní mikroorganismy Demodex canis neboli trudník psí. Můžeme říci, že se jedná o typ prašiviny. V praxi se můžeme setkat i se zastaralým označením, tzv. červená prašivina psů. Demodex canis žije na vlasových, resp. chlupových folikulech psa, přičemž jeho výskyt se indikuje ve větším množství v okolí kožních žláz. Trudník psí nemůže bez hostitele přežit, jde tedy o obligátního ektoparazita.

Šíření demodikózy a prevence v praxi

Jak již bylo zmíněno v úvodu, demodikóza je de facto nepřenosná, ohroženou skupinou jsou pouze kojící se štěňata do věku 4 dnů. Prevence u daného psa téměř neexistuje, důležité je u březí feny dodržovat základy hygieny a veškerá související zdravotní opatření. Jediná možnost prevence je zdraví životní styl, kvalitní strava a pravidelní veterinární prohlídky.

Výskyt demodikózy u psa se nemusí nikdy projevit

Demodikózu můžeme rozdělit na lokální a generalizovanou. Pokud se v praxi příznaky projeví, obvykle se tak stane u štěňat v rozmezí od 3. do 6 měsíce života. V případě lokální, respektive místní demodikózy se v některých případech postupuje bez léčebných zákruků. Ovšem lokální demodikóza se může přetransportovat v generalizovanou, respektive v celkovou formu onemocnění. Neléčená generalizovaná demodikóza především u starších může u psů výrazně ovlivňovat činnost autoimunitního systému. Na druhou stranu, pravděpodobně, ve většině případech pes ani majitel či veterinář nikdy nezjistí, že pes demodikózu měl, nikdy se nemusí projevit její výrazné příznaky. Ovšem každý případ je individuální. Demodikóza může časem samovolně vymizet, ale nemusí. Konečné rozhodnutí, zda demodikózu léčit či nikoliv by mělo být na majiteli psa, nikoliv na veterinárním lékaři, protože nehrozí přenos na jiná zvířata či lidi.

Kdy se demodikóza u psa projeví?

Nikdy se projevit nemusí. V případě, že je imunitní systém psa oslabený či na základě jiných, dosud nezjištěných faktorů, demodikóza se projeví, v prvním stádiu obvykle lokálním vypadáním srsti.

Příznaky demodikózu u psů

Vzhledem k faktu, že se jedná o parazity, kteří jsou přímo závislí na osrstění psa, prvotním projevem je ztráta osrstění. Vypadávání chlupů se nejčastěji objevuje na masce (obličeji) psa, trupu, popř. na končetinách. V dalších stádií nastupuje rychlejší činnost kožního epitelu ve formě vypadávání lupů, mohou se tvořit tzv. kožní šupiny. Pokud se demodikóza v tomto stádiu neléčí, nastupuje zčervenání či zhnědnutí kůže. U poslední fáze onemocnění se psi  projevují apaticky, ztrácejí apetit, fyzickou kondici atp.

Léčba demodikózy a foto z praxe

Majitelé psů se většinou rozhodnout demodikózu neléčit, přičemž doufají, že samovolně vymizí, mají asi 90 % šanci, že se jejich přání vyplní. Léčba generalizované formy tohoto onemocnění ale bývá obtížná, nasazuje se agresivní akaricidní léčba. Lokální formu je možné léčit za pomocí hlubokých zeškrabů. Samotná léčba trvá nejméně 4 měsíce.