Můj dopis do nebe pro milované štěně

Kuriozity

Přidal ashley, dne 24. 01. 2018 ,  1x

---

Naše devítiměsíční štěně dnes zemřelo kvůli nádoru na mozku. Minulou sobotu, když jsem věděl, že už se blíží konec, oslovil jsem květináře. Chtěl jsem, abychom vytvořili klidné květinové místo posledního odpočinku. Procházky lesem s Kolym patří k mým nejkrásnějším vzpomínkám. Nevím, jak vypadá psí nebe, ale doufám, že to tam bude podobné.

Abych se lépe vyrovnal s obrovskou ztrátou svého nejlepšího přítele, vytvořil jsem následující sérii fotografií. Snad se mi díky ní podaří rozloučit se s Kolym a utišit tak nešťastné srdíčko. Moc to bolí. Zároveň chci jejich sdílením podpořit všechny ty, kteří také přišli o čtyřnohého přítele.

Níže najdete dopis patřící mému milovanému štěněti.

Autoři fotografií: Opal + Rose

Narodil ses ve stejném týdnu, ve kterém proběhla moje svatba s Míšou. Těšili jsme se na tvůj příjezd a na to, jak zapadneš do našeho společného života. Existuje pár věcí, které jsem ti nikdy neřekl.

Byl jsem nervózní, když jsem se rozhodl pořídit si tvé plemeno. Věděl jsem totiž, že budeš potřebovat správnou výchovu a výcvik. Nebyl jsem si zcela jistý, zda tento úkol zvládnu splnit.

Udělal jsi ze mě běžce a stal ses mým nejlepším parťákem. Plánoval jsem dny tak, abych tě mohl co nejčastěji brát do parku pro psy. Vidět, jak si hraješ s ostatními, byl pro mě ten nejkrásnější zážitek.

Byl jsem nervózní, když jsem zjistil, že budeš mít hustou srst. Věděl jsem, že budu muset vysávat a uklízet mnohem častěji, než doposud. 

Rychle jsem se ale do tvé srsti zamiloval. Objímat tě bylo jako objímat obláček. Byl jsi jako ten nejjemnější polštář, který vždy pohltil mé slzy.

Byl jsem nervózní, když jsme si tě pořídili krátce po svatbě. Nevěděl jsem, jestli to není příliš brzy.

Teď si nedovedu představit náš začátek bez tebe. Díky tobě jsme se jako pár sblížili. Zbožňovali jsme tě.

Zlobil jsem se, když jsi utekl a vytvořil sis na svém čumáku umělecké dílo z bláta. Typický tvrdohlavý husky.

No dobře, byl jsi i neposlušný husky, který vyhrabal na zahradě záhon a pak utekl k sousedům, ale stejně tak jsi uměl být poslušný pes, jehož chování obdivoval i veterinář.

Miloval jsem tě celým svým srdcem a nezvládal jsem čelit představě, že se jednoho dne budeme muset rozloučit.

Ten den přišel tak rychle. Stále nemohu uvěřit tomu, že jsme se museli rozloučit s devítiměsíčním štěnětem. 

Chtěl bych ještě dalších patnáct let po tobě uklízet a opravovat všechno, co jsi zničil. Vařit ti kuřata a být šťastný za to, že ti chutnají. Být tvým člověkem a žít šťastný život po tvém boku.

Postaral bych se o tebe i v těch horších chvílích. Pomohl bych ti pít, pokud bys to už sám nezvládl. Nejradši bych za tebe i poslouchal ve chvíli, kdyby jsi byl už hluchý.

Podepřel bych ti zadní nohy, když bys byl příliš slabý a nemohl sám sejít ze schodů.

Bohužel se na tvém mozku objevil nádor, který mi tě vzal tak brzy...

Přál bych si, abych mohl zmírnit veškerou bolest, kterou jsi prožil. A taky, abys tu byl s námi déle. Nezáleží na tom, jestli by jsi žil devět měsíců nebo devět let. Vždy bych pro tebe znovu a znovu udělal maximum.

Moc bych si přál, abys tu byl, až se nám narodí děti. Abys mohl olízat jejich obličeje a hrát si s nimi. Také abys prožil Vánoce, viděl sníh a oslavil své první narozeniny...