Jak se vyrovnat se smrtí vašeho nejlepšího přítele? Timečkův příběh ♥

Smutný pes

Přidal mpsvsy, dne 3. 01. 2019 ,  0x

---

Jak se vyrovnat se smrtí vašeho miláčka? Timečkův příběh ♥

Děje se to u lidí a samozřejmě i u našich psích mazlíčků. Co je ten největší nepřítel? Smrt. Spousta lidí vnímá svého pejska jako člena rodiny a mnohdy je těžké se s jeho ztrátou vyrovnat. Ať už zemře stářím nebo na následek nemoci, v obou případech to bolí. V druhé části pro vás mám pár tipů, jak se s tím lépe vyrovnat. Samozřejmě, největším lékem je čas, ale aspoň trochu tomu pomoci může každý... Důvodem sepsání tohoto článku je fakt, že já sama jsem potřebovala rady a tipy, které jsem si nemohla dohledat.

Timečkův příběh

Ráda bych se s Vámi podělila o to, co se stalo mému prvnímu miláčkovi, Timečkovi. Pokud jste fanouškem mé Facebook stránky, určitě víte kdo Timeček byl.

Začalo to v listopadu, kdy Timík začal zvracet a hubnout. Jeli jsme tedy k veterináři, kde nám okamžitě udělali biochemii, která dopadla dobře, oddechla jsem si. „Změníme granule, dáme dietu a bude to dobrý,“ uklidnila mě veterinářka. Timínek byl v tu dobu opravdu čilý, hrál si, běhal. Bohužel jeho stav se po pár měsících zhoršil, a tak jsme znovu navštívili veterinu... Tentokrát dostal další granulky, nejvyšší třídu jakou mohl a samozřejmě nějaké injekce proti zvracení. Jako „bonus“ dostal prášky na šelest na srdci, kterou mu naneštěstí našli.

Už krásně jedl, vypadal lépe, ale stále moc nepřibíral

Po krátkém klidném období začalo opět zvracení. Znovu se dělala biochemie, a tentokrát to nebylo vůbec hezké. Dostával kapačky a doma vařené kuřecí maso, protože granulky už vůbec nepozřel...

Další kontrola u veterináře vypadala nadějně. „Šelest na srdci je díky práškům pryč.“ Měla jsem neuvěřitelnou radost „Už jen ta váha a je to!“ Timík dokonce začal jíst konzervy. Byl to obrovský bojovník, vypadalo to, že to všechno zvládne.

Pak, ale nastal poslední víkend v březnu a jeho stav se nehorázným způsobem zhoršil. Veterináři chtěli dělat ještě velké krevní testy, ale ani to už jsme nestihli... Jeden den se počůral ve spánku, byla jsem z toho v šoku. Najednou přestal úplně jíst. Pak nechtěl ani pít, byl celý žlutý. Byla neděle a já volala se slzami v očích veterináři, zda můžeme přijet. Už mi to bylo jasné. Ale furt jsem doufala, věřila...

Přijeli jsme na veterinu a už se rozhodlo. Můj miláček mě musel opustit, selhali mu játra. Olizoval mi slzy do té poslední chvíle. Ten hrozný pocit, že mu nemůžu pomoci jinak, než ho nechat uspat, byl nejhorší moment mého života. A tak mi můj miláček odešel, teprve v 8 letech.. 

Nikdy na něho nezapomenu! Byl a je to můj bojovník! ♥

-mpsvsy

Následují rady autorky, které jí nejvíce pomohly. Doufáme, že pomohou i Vám...

1.  Neprohlížejte si ho mrtvého

Krokem číslo jedna je, nekoukat na mrtvého mazlíčka, pak již před očima nebudete mít po dlouhou dobu jiný moment. Uchovejte si své vzpomínky, když byl živý, jak jste si hráli, co vtipného jste spolu zažili... Jeho odchod si raději pamatujte jen do posledního pohlazení, kdy byl váš miláček ještě živý, a pak si řekněte, že je prostě pryč. Požádejte tedy někoho jiného, aby jeho tělíčko „uklidil.“

2. Udělejte mu hrobeček nebo pomníček

Stejně jako u lidí můžete svého pejska pohřbít. Na místo, kde je zakopaný, můžete donést jeho hračky, dát mu tam kytky, zapálit svíčku... Nebudete tak mít tíživý pocit, že jste se s ním nerozloučili. Pokud nemáte možnost vlastního hrobečku, dejte si na viditelné místo jeho fotografii a svíčku nebo sochu andělíčka, budete mít pocit, že je nějakým způsobem pořád s vámi.

3. Dejte pryč jeho věci

Opravdu si zanechte fotky a vzpomínky. Můžete si nechat například jednu hračku na památku. Novější nebo málo používané věci si schovejte pro dalšího pejska, ale misky, pelíšek a vše co by vám ho nejvíce připomínalo, dejte raději pryč, např. věnujte do útulku. Samozřejmě na něj nezapomenete, ale brečet pokaždé, když procházíte bytem a zahlédnete prázdný pelíšek by nebylo úplně fajn.

4. Nezapomínejte na něj, ale smiřte se s tím, že fyzicky je pryč

Připomínejte si ho s kamarády i rodinou. Vzpomínejte na něj, mluvte! Uvidíte, že čím více o něm budete mluvit, s tím, že je tady pořád s námi, ale pouze v našich srdcích, tím se vám více uleví. Vzpomeňte si na chvíli, kdy vám olizoval slzy, chtěl, aby jste se smáli, zasmějte se i teď... Vzpomínky vám nikdy nikdo nevezme a uvědomte si, že musel odejít, protože už mu nebylo dobře. Teď je mu líp!

5. Nové štěňátko.

Ačkoliv se vám to bude zdát jako největší kravina. Opak je pravdou. Nejlépe vás z toho dostane nové štěně. Dejte šanci novému štěňátku, dá vám lásku a přinese radost zpátky do života. Ale pozor! Nesrovnávejte zesnulého pejska a pejska nového. Každý pejsek je jiný a jedinečný. Doporučuji pořídit si opačné pohlaví, než byl pejsek předchozí. Aspoň poznáte něco nového.