Ušní svrab u psů

Nemoci

Přidal dominik, dne 17. 10. 2015 ,  0x

---

Existuje mnoho typů ušních svrabů, kterými mohou být postiženi psi i jiná zvířata, v neposlední řadě lidé. Ovšem tím nejčastějším je Otodectes cynotis (strupovka ušní). Zcela stejným původcem tohoto onemocnění je i u jiných druhů zvířat (koček, fretek aj.) právě strupovka ušní. De facto se jedná o zánět vnějšího zvukovodu. U psů se může objevit pouze určitá latentní forma svrabu, kdy je vnější zvukovod zasažen, ale celá nemoc přejde bez znatelných příznaků. Ovšem tato forma svrabu se projevuje spíše u jiných šelem.

Jestliže jste u svého psa či feny zjistili, že má infikovaný vnější zvukovod, je zde pouze asi 5% pravděpodobnost, že se jedná o výše zmíněný svrab. U koček je to více než 70%.

Nejčastější u psích plemen

Přestože je strupovka celkově nejrozšířenějším typem svrabu u zvířat, u psů se nejčastěji vyskytuje zákožka svrabová, která způsobuje sarkoptový svrab. Při zánětu vnějšího ucha u psa máte asi 80 % pravděpodobnost, že se jedná o tento daný typ. Bohužel, na rozdíl od svrabu, který se nejčastěji vyskytuje u koček, je tento přenosný i na člověka.

Prašivina nebo svrab?

Otodectes cynotis, prašivina a roztoči, vlastně vše je synonym ke svrabu. Svrab je způsoben právě roztoči (z čeledě Prosoptidae), kteří se uhnízdí od ušního bubínku někdy až po samotné osrstěné ucho. Díky tomu, že jsou roztoči pohybliví a dospělí jedinci dokáží přežít i několik desítek minut bez hostitele, dochází k přenosu nemoci.

Mohu roztoče vidět?

Rozlišovací schopnost oka je cca 0,25 mm, to znamená, že dokážete dva body vidět jako dva a ne jako jeden (tyto dva body od sebe musí být vzdáleny cca 0,2 mm a více). Dospělý roztoč z čeledě Prosoptidae měří i více než 0,5 mm.

Průběh onemocnění

Jako i u jiných roztočů jde vývinový cyklus od vajíčka přes larvu a nymfu na dospělého jedince. U roztočů se vyskytuje pohlavní dimorfismus, přičemž samičky na kůži vnějšího zvukovodu nakladou vajíčka, kde započíná nový cyklus roztočů. Celý cyklus prašiviny trvá asi 20 dní. Ovšem již počátkem 13. dne od nakladení vajíček na kůži ve vnějším zvukovodu může být tato infekce přenosná, a to i na člověka.

Příznaky prašiviny

Když se roztoči pohybují, případně kladou na kůži vajíčka, psi to svědí. Takže budou mít potřebu se drbat, házet hlavou, třít si uši o okolní předměty apod. Ovšem psi nemají možnost se na daném místě podrbat, tudíž psí škrábání může vést i k vážným poraněním.

Dalším příznakem je hnědý nebo černý voskový sekret, který z postižených uší obvykle vytéká. Stejně jako u jiných ušních infekcí je z uší cítit znatelný zápach.

Následky onemocnění

V případě pozdní léčby prašiviny u psů již bude pravděpodobně zánětem zasažený i ušní bubínek, v některých případech i střední ucho. V těchto případech je léčba mnohem komplikovanější. Vzhledem k tomu, že roztoči nesají krev, živí se jen starou kůží, nehrozí přímé ohrožení na životu postiženého psa. Ale při usilovné snaze zbavení se svědění si pes může vytvořit otevřené rány, do kterých se může následně dostat jiná infekce, které psa na životě ohrožovat bude.

Léčba

Určitě zajděte za svým veterinárním lékařem! Pokud by Vám v tom dočasně zabránily některé události, jsou i domácí způsoby léčby. Ty jsou ale mnohem méně efektivní. Alternativní léčby tvoří: kukuřičný olej, masáž, olivový olej, speciální šampóny, minerální oleje, alkohol, peroxid vodíku, dětský olej, med a mnoho a mnoho dalšího. Většina z těchto forem léčby psa spíše potrápí, než aby mu byla k užitku a zbavila ho úporného svědění.

Veterinář Vám pravděpodobně doporučí, případně prodá speciální sprej na daný indikovaný svrab. Pokud bude zánět více rozšířený, měla by být léčba doplněná i antibiotickými kapkami do uší. Určitě Vám také nařídí, abyste psa léčili v domě, a to z důvodu zamezení dalšího šíření zánětu na psy, lidí a jiná postihnutelná zvířata.