Tom Hardy sdílel své vzpomínky po „nejlepším příteli“, který právě zemřel a stovky tisíc lidí truchlí s ním…

Smutný pes

Přidal Monyš, dne 12. 06. 2017 ,  0x

---

Tom Hardy je úspěšný britský herec, který nyní sdílel smutnou zprávu o úmrtí jeho nejlepšího přítele. Stovky tisíc lidí po celém světě jeho příběh sdílejí a truchlí za psa, kterého nikdy v životě neviděli.

Hardy jel v autě, když podél silnici uviděl běžící štěně, Woodstockovi v té době bylo necelých 11 týdnů. Herec ze rozhodl, že štěně u silnice nenechá. A právě tady začíná celý příběh.

Od té doby byli v podstatě neoddělitelní, např. i při premiéře filmu Legendy zločinu měl Hardy Woodyho po svém boku.

Woody posledních 6 let bojoval s agresivní formou polymyozitidy. Tom Hardy následující dny neomluvil o ničem jiném. Dle jeho slov se potřeboval se světem podělit o svůj smutek a zároveň radost, kterou s Woodym za ta léta prožil. „Jsem neuvěřitelně vděčný za to, co jsme společně za těch 6 let prožili. Za to vše jsem opravdu šťastný. Život a celý svět pro mě byl mnohem lepším, když stál po mém boku...“

Oficiální web

Tom Hardy se zamiloval do psa, kterého našel u silnice

Své vzpomínky sdílí s veřejností:

Poprvé jsem Woodstocka uviděl na silnici, když jsme v noci jeli kolem Atlanty. Byl sám a opuštěný. 11 týdnů starý. Sakra, co to bylo? Jak jsem jel rychle, nebyl jsem si jistý, zda je to pes. Zastavil jsem auto. Použil jsem mobilní telefon, abych něco viděl. Najednou na mě skočil. A hned na to se dal k útěku směrem k dálnici. Do dnes si živě vybavuji jeho skákající uši, jak běží mezi auty směrem k rušné dálnici. Pádil pryč od nás, hrozilo velké neštěstí…

Ať už mířil kamkoliv, jeho pohyb nedával smysl, byl zmatený. Já jsem začal panikařit, k dálnici to měl už jen pár metrů. Strčil jsem prsty do úst a zapískal jsem tak hlasitě, jak jsem jen mohl. Pískot se s lehkou ozvěnou šířil tmou. Pes zastavil. Otočil se na mě a já díky pouličním světlu viděl jeho oči. Rozhodl se, že se při zvláštním štěkotu a vrčení rozeběhne ke mně. Kurva, já to věděl, to není pes, pomyslel jsem si… Co to sakra dělám? Běžel ke mně plnou rychlostí, já měl opravdový strach. Narazil mi do kolenou a v tu chvíli mi bylo jasné, že budu pokousaný. Vydával děsivé, velmi hlasité zvuky. Očekával jsem zakousnuté zuby v nohách, proto jsem se začal krýt. Místo toho na můj obličej vyskočilo něco lehkého, co začalo můj oblizovat svítící mobilní telefon. Bylo to chlupaté štěstí, od huňatého kožichu až po krásné hnědé oči. Zíral na mě. Vystrašený a radostný zároveň na mě úpěnlivě zíral a čekal, co bude dál.

Když jsem se jako spolujezdec vrátil do auta, okamžitě mi usnul na klíně a začal celkem hlasitě chrápat. Po tom co si zažil, se ani nedivím, že okamžitě usnul. Jessica se mě zeptala, zda je to holka nebo kluk. Řekl jsem, že je to kluk. Hned jsme mu vymysleli jméno. Byl celý pokrytý výkaly. Vyrazili jsme na veterinu a do zverimexu, aby jsme ho umyli, prohlédli a zakoupili nezbytné zboží. Psi toho potřebují opravdu hodně. Zakoupené věci jsme nesli ve třech.

Tuhle noc nikdy nezapomenu. V jednu chvíli byl vyděšený, stačilo málo a… A za chvíli mi spí v klidu na klíně. O hodinu později je ve zverimexu, kde je hravý a šťastný.

První noc byla zajímavá. Měl několik misek s vodou, ale neustále pil vody ze záchodu. Nikdy v bytě nic nezničil. Za první den si, vlastně i já, udělal mnoho nových přátel. Být pejskař mi dalo opravdu hodně. Hned první ráno na procházce sežral výkal, snažili jsme se mu ho vyndat, ale rychle ho polkl. Asi si myslel, že mu to chceme sníst… Všechno jídlo, které jsme mu dali, sežral neuvěřitelnou rychlostí. Měl všeho dostatek, ale zkušenosti z minulosti ho nutily jíst co nejrychleji…

Když jsem byl nucen kvůli natáčení filmu Temný rytíř odjet pryč, bylo to velmi těžké. Ale když jsem se vrátil, zapískal jsem a Woody se za mnou rozeběhl a neotáčel se zpět. Cítil jsem, že je naše pouto silné, s ním jsem se cítil nejlépe. Na oslavu mého návratu jsme uspořádali piknik u jezera. Před jídlem jsme se šli vykoupat, Woody skočil za námi, ale neuměl plavat. Jako vlastně pokaždé jsem ho za zadek vystrčil na břeh. Tenhle „rituál“ zpevňoval naši důvěru. Hlavně díky tomu, že Woody miloval honění kachen, ale neuměl plavat.

Poté jsem si ho vzal s sebou do Londýna. Aby se z něj stal pravý Londýňan, musel strávit celý týden v karanténě. Bylo to těžké.

Byl to můj anděl. Byl to můj nejlepší přítel. Zažili jsme toho spolu opravdu mnoho. Charlotte s ním byla, když nemohl být se mnou. Když otěhotněla, zuřivě ji chránil před jakýmkoliv náznakem nebezpečí.

Byl se mnou na mnohých schůzkách, na mnoho natáčeních a premiérách. Podle magazínu TIME byl 73. nejvlivnějším zvířetem na světě. Každý, kdo ho potkal, si ho hned zamiloval. Neměl v sobě nic špatného. Všechno co znal, byla láska.

Normálně veřejně nikdy nemluvím o rodině a soukromí, ale tohle je něco víc. Všichni mí přátelé, spolupracovníci a fanoušci ho znali.

Posledních 6 měsíců boje proti agresivnímu typu polymyozitidy bylo opravdu náročných. Před dvěma dny zemřel. Bylo mu teprve 6 let. Jsem moc vděčný za jeho loajálnost a přítomnost, které se už nikdy znovu nedočkám. Naše duše ale bude spojené věčně.

Děkuji ti Woody, že sis mě našel. Budu tě milovat, budu s tebou - navždy. Nikdy, nikdy, nikdy nezapomenu. Až se tam za tebou dostanu, budeme spolu. Ještě jednou děkuju, pašáku.