Dysplazie kyčelního kloubu u psů

Nemoci

Přidal dominik, dne 12. 03. 2016 ,  0x

---

Dysplazie kyčelního kloubů (DKK) je velmi častá u psů velkých plemen. Jedná se vlastně o uvolnění dorsální hlavice stehenní kosti v pánevní jamce (acetabulum). Laxita neboli uvolnění se u mnoha velkých plemen psů sleduje, je povolena pouze určité vychýlení, respektive uvolněnost kyčelního kloubu k tomu, aby mohl být pes či fena uchovněna a mít čistokrevné potomstvo s průkazem původu. Tento defekt se objevuje u starších psů.

Hlavní příčina dysplazie kyčelních kloubů (nejen u velkých plemen psů)

DKK je u psů a jiných zvířat dědičně vázaná choroba, respektive kloubní defekt. Jakožto u většiny dědičných onemocnění a defektů se jedná o tzv. polygenní ochoření, což znamená, že se na daném postižení podílí více genů o malé účinnosti, tzv. minorgenů či polygenů. Tyto geny vzájemně „kooperují” a vytváří celek. Nicméně, výsledná míra dysplazie kyčelních kloubů je u psů ovlivněna i environmentálně. Okolní okolí, ale i psí krmivo a celkově životaspráva psa má vliv na DKK a celkově polygenní dědičnost.

Výskyt DKK u psích plemen

Nejvíce jsou v průměru postižena velká a obří plemena psů, právě díky tomu, že je DKK ovlivněno i zevnímy jevy, nikoliv pouze predispozicí danou rodiči (viz. odstavec výše). U velkých plemen zažívá kyčelní kloub a okolní tkáně, především vaz - ligamentum teres major et lig. teres minor, mnohem větší nápor nežli u malých plemen. Jako prevence je vhodné riziková plemena vyvarovat nadbytečnémů skákání či lezení ze schodů a jiným podobným nárazům na kyčelní klouby. Nejčastěji se výskyt problémů indikuje u následujících psích plemen. Výskyt projevené bolesti u obřích plemen psů je o pět tisíc procent častější než u malých plemen psů, u velkých plemen je riziko cca poloviční oproti malým rasám psů.

• Flat Coated Retriever
• Zlatý retrívr
• bernský salašnický pes
• sibiřský huski
• německý špic (aj.)
• border kolie (aj.)
• belgický ovčák
• německý ovčák

Jak mohu zjisti, že má můj pes dysplazii kyčelního kloubu?

Pokud jste majitelem výše zmíněných psích plemen či jiného velkého popř. obřího plemene psa, je pravděpodobnost výskytu DKK velmi velká. Na druhou stranu záleží, zda se DKK po život psa projeví do takové míry, že bude psovi působit bolest. Proto rozlišujeme několik kategorií, dle kterých se míra postižení DKK hodnotí. Kategorie jsou seřazena abecedně, od skupiny A (negativní), která představuje nepatrné či žádné odchylky stehenní kosti a acetabulum, až po skupinu E, tzv. těžkou dysplazii kyčelního kloubu. Tímto chci jednoduše říci, že pokud nechcete psa uchovnit, popř. nemáte psa s PP, neřešte zbytečnosti. Pokud se u psa neprojevily příčiny DKK, postupujte preventivně a psa vyvarujte zbytečným „nárazům”.

Příznaky dysplazice KK u psů

Již výše jsou popisovány rizikové aktivity, které k rozvoji DKK přispívají. Právě u těchto činností pes bude pociťovat znatelnou bolest, a to v případě, že je úroveň postižení DKK velká. Následuje seznam dalších pozorovatelných příznaků DKK, de facto se veškeré příznaky DKK týkají činností, u kterých pes cítí bolest.

• pes má problém vstát, přičemž se znatelně snaží přenést váhu na hrudní končetiny
• pes se nemůže postavit na zadní
• pes má problém sejít či vyjít schody
• pes má dále problémy s rychlým během a se skákáním
• pes může být strnulý v pokusech o danou činnost
• může se vyskytovat podivné kulhání (chůze podobná zajíci)

Jak u psů probíhá diagnostika kyčelního kloubu

V praxi jednoznačně rozhodují rentgenové snímky acetabulum (jamka pánevní kosti) a hlavice stehenní kosti. RTG snímky je nutné pořídit k uchovnění mj. u výše zmíněných psích plemen. Veterinární lékař může kyčelní klouby psa či feny vyšetřit i palpací buků či jiným manuálním či fyziologickým testem (rozbor krve kvůli výskytu minerálů aj.).

Jak léčit DKK u psa doma a svépomocí

Pomineme léky s glukasamin sulfátem, kterých je nepřeberné množství, přičemž se účinné látky v těchto medikamentech do jisté míry schodují s těmi lidskými na artritidu a jiná onemocnění. Jsou zde i další činnosti, které mohou dysplazii kyčelního kloubu u psa zpomalit a snížit míru příznak. Je důležité následující alternativy a způsoby léčby DKK konzultovat se svým veterinárním lékařem.

• dvakrát denně na kyčelní kloub pokládejte teplé obklady, a to alespoň po dobu 15ti minut
• pořiďte psovi speciální ortopedický „pelíšek”
• vyvarujte psa následujícímu kluzkým podlahám a jinému povrchu, skákání do auta atp.
• masírujte svaly v okolí kyčelního kloubu
• kromě nesteroidních antirevmatik, které tlumí zánět, popřemýšlejte o koupi medikamentů tlumících bolest
• dopřejte psovi dostatek (pomalého) pohybu, který je nutný k udržení svaloviny a celkově k vyvarování ochabnutí tělních pojivových tkání