Akita-Inu

Japonská akita-inu je důstojným a hrdým psem oddaně milující svého pána. Je inteligentní, ale nehodí se pro začátečníky díky své komplikovanější povaze. V Japonsku je symbolem vznešeného psa, který doprovází šlechtice a patří mezi kulturní poklady. 

Charakteristika plemene

Země původu: Japonsko
Originální název: Akita-Inu, Akita-ken
Anglický název: Japanese Akita
Výška psa v kohoutku: 64-70 cm
Výška feny v kohoutku: 58-64 cm
Hmotnost psa: 45-59 kg
Hmotnost feny: 32-45 kg
Barva: červenobéžová, sezamová, žíhaná a bílá. Všechny typy musí mít bělavou srst na stranách tlamy, lících, spodní straně čelisti krku, hrudníku, těle, ocasu a vnitřní straně nohou.
Průměrná délka dožití: 12 let
Skupina FCI: 5 (špicové a primitivní plemena)
Sekce FCI: 5 (asijští špicové a příbuzná plemena)
Číslo FCI: 255
STANDARD PLEMENE Akity-Inu naleznete ZDE

Historie a původ

Historie akity-inu se píše již od 17. století. Své pojmenování dostalo plemeno podle provincie Akita, odkud pochází. Japonští chovatelé chtěli vyšlechtit psa, který bude větší v porovnání s tradičními malými japonskými špici. Mezi předky tak byli větší psi, kteří se používali k lovu a psím zápasům. Další podpoření většího tělesného vzrůstu nastalo v 19. století, kdy se přidalo křížení s mastifem a tosou inu. Díky tomu získala akita větší tělesný rámec a sílu, což se hodilo pro psí zápasy. Když byly v roce 1908 zakázány psí zápasy, začal se chov více orientovat na původní přednosti plemene. V roce 1927 došlo k založení Společnosti pro záchranu originálních psů Akita Inu (AKIHO, Ódate), kde bylo vybráno 10 jedinců pro položení základů čistokrevného chovu.
Běh dějin přinesl tomuto plemenu i krušné chvíle, kdy se během 2. světové války psi používali pro výrobu hřejivých kožešin. Není se tak čemu divit, že po konci války bylo kvalitních chovných psů málo a zachránění plemene bylo velkou výzvou. Chaos vládl i mezi chovateli, kteří neměli jednotnou strategii. Řada psů se dostala i do USA, kde tak bylo vyšlechtěno plemeno americký akita, které vzniklo křížením se psy dogovitého typu. Záchrana plemene a postupné vytvoření dnešního standardního typu se dá považovat za zázrak, který zachránil jedinečného japonského psa.

Šlechtění

Klíčové jsou hlavně dvě linie. První z nich, Déwa Go, po čase přestala být oblíbená kvůli vlivu německého ovčáka. Druhá linie Ičinoseki je pokračováním původního typu psů z Ódate a představuje tak většinový genetický základ pro dnešní psy typického vzhledu. Pravá japonská akita-inu není pouze psem, ale kulturním pokladem Japonců, takže nároky na kvalitu šlechtění jsou opravdu vysoké.

Vzhled

Jedná se o velkého psa s robustnější stavbou těla. Postava je celkově vyvážená s důrazem na rovná záda. Vrchol představuje řádně osrstěný ocas, který musí být nasazen vysoko pro ucelení celkového dojmu. Důležité je také správné stočení. Hlava akity inu působí důstojným dojmem, kdy nejvíce elegantní je kulaté tvarování. Všechny proporce musí být v dokonalé harmonii. Klíčovým bodem je hustá a čistá srst odpovídající barvy. Oči jsou menší a tmavě hnědé s hlubokým a vědoucím pohledem. Více informací ohledně vzhledu naleznete v závazném standardu plemene Akity-Inu ZDE.

Chování a povaha

Důstojný a rezervovaný vzhled dává tušit, že se jedná o psa s komplikovanější povahou. Akita-inu není typickým přítulným špicem, ale spíše opatrnějším psem. Je neskonale věrná svým pánům a má obranářské sklony. Problémy mohou nastat při podcenění socializace, protože obecně bývá agresivnější k ostatním psům hlavně stejného pohlaví. Hodí se jako jediný pes do rodiny, kdy jí bude věnována maximální pozornost. Většina psů tohoto plemene má silnou osobnost a informace, že velmi málo štěká, rozhodně nemusí být pravdivá. Pokud se jí něco nelíbí, případně dojde k zanedbání správné výchovy, umí být hlučná a lehce panovačná. Jedná se o aktivního psa, který se rád věnuje pohybovým aktivitám a hrám. Je velmi inteligentní, takže ráda přijímá nové podněty a není dobré nechávat ji příliš dlouho nečinnou.

Výchova a výcvik

Výcvik akity inu vyžaduje pevnou disciplínu už od samého začátku. Pán musí být neústupný a s podstatným respektem. Po stránce výchovy je nesmírně důležitá hlavně socializace, kdy je potřeba co nejvíce zmírnit přirozené tendence k agresivitě vůči ostatním psům. Pro výchovu i výcvik je nezbytně nutné obrnit se trpělivostí, protože akita je plemeno tvrdohlavé a při nesprávné motivaci nebude spolupracovat. Řešením však v žádném případě není násilí. Její poslušnost si musíte zasloužit důsledným přístupem již od raného věku v kombinaci s jasným definováním, kdo je tu pánem.

Inteligence

Akita inu je inteligentní a ráda se naučí celou řadu povelů. Je dobré zabavit ji hračkami a nejrůznějšími úkoly, aby nedocházelo k ničení věcí a vymyšlení nevhodných činností. S její inteligencí se pojí také poměrně velká hrdost, která může představovat překážku při výcviku i výchově, což může potrápit i zkušenějšího chovatele.

Pohyb

I když se jedná o velkého psa, překvapivě nepotřebuje příliš velké množství pohybu. Ocení dlouhé procházky a s radostí s vámi půjde běhat. Ráda je součástí rodiny, takže je možné brát jí s sebou na výlety. Nejšťastnější bude v domě se zahrádkou, kdy bude mít možnost chodit i dovnitř do domu, aby mohla trávit hodně času se svou rodinou. Pokud máte v plánu pořídit si ji do bytu, je potřeba dostatečná zábava, vydatné procházky a hodně pozornosti z vaší strany.

Zdraví

Akita-inu je velké plemeno, což s sebou nese problémy spojené s dysplazií kyčelního kloubu. Tento problém je v chovu nežádoucí, ovšem obvykle se vyskytuje až v pokročilém věku psa, kdy se jeho nález oficiálně neeviduje.. Objevit se může nebezpečný stav v podobě dilatace žaludku, což může v akutním případě skončit až smrtí psa. Při prvních příznacích v podobě nafouknutí a neklidu je nutné co nejrychleji navštívit veterináře. Dědičné mohou být poruchy štítné žlázy. Problémem u akity-inu je mazová adenitida, kdy dochází ke ztrátám srsti a tvorbě lupů. Akity také častěji trpí na potravinové alergie, což se běžně řeší pomocí prémiových krmiv obsahujících hlavně jehněčí maso a rýži.

Péče o srst

Hustá a bohatá srst vyžaduje pravidelné vyčesávání. Věnujte pozornost hlavně jarnímu a podzimnímu období, kdy dochází k větší obměně srsti. Když bude akita chována v bytě, budou její chlupy všude, takže je dobré se na to připravit. Vhodné je i občasné koupání, které pomáhá udržovat srst v optimální kondici a předcházet výskytu parazitů.

Využití

Dříve se jednalo o plemeno určené k lovu zvěře a zápasení. Později se z akity-inu stal vznešený společenský pes, který věrně následoval samuraje a šlechtice. I dnes se jedná hlavně o společenského psa, který se stane skutečným členem rodiny. I přes svou komplikovanější povahu se učenlivé akity mohou uplatňovat například v canisterapii. V Japonsku se využívají u armády a policie.
Obvyklá cena akity inu s PP
Pěkné štěně akity inu na prodej se cenově pohybuje kolem 10 000 korun. Pokud chcete výstavního šampiona, vybírejte štěně s japonskými předky. V takovém případě však cena bývá vyšší, až kolem 50 000 korun a výše.

Zajímavost: film Hačiko

Věrnost, oddanost a záliba v pravidelných rutinách se u tohoto plemene ukazuje v příběhu o psovi jménem Hačikó. Pocházel z města Ódate, které je považováno za centrum chovu akity. Jako malé štěně byl Hačikó darován profesoru Uenovi. Postupně se naučil svého pána doprovázet na nádraží, když jel do práce a vždy v pět hodin odpoledne čekal na jeho návrat. Takto to šlo dva roky, ale profesor jednoho dne odjel do práce, kde bohužel zemřel a nevrátil se domů. Hačikó na něj však čekal a dokonce po zbytek svého života se vždy vracel na nádraží ve stejnou hodinu, kdy měl jeho pán přijet. I když se lidé snažili, na svého pána nezapomněl a byl mu věrný až do konce svého života. Dožil se úctyhodných 12 let a 5 měsíců. Na nádraží dodnes stojí jeho památník. Příběh se stal předlohou pro dvě filmová zpracování – první z roku 1987 v japonské režii a později se zpracování ujala Velká Británie a USA a v roce 2009 vznikl nový film Hačikó – příběh psa.

Shrnutí

Akita inu je impozantním a důstojně působícím psem s nelehkou minulostí. Na první pohled vás upoutá svou bohatou srstí, zatočeným ocasem a inteligentním pohledem tmavě hnědých očí. Vyniká svou oddaností k rodině. Při správném výcviku má široké možnosti využití, avšak nebývá vhodným společníkem k dalším psům a do domácnosti s dalšími zvířaty. Nedoporučuje se také k malým dětem, i když výchova od štěněte může značně pomoci. Sklony k problematické povaze nejsou výjimkou, ale chovatelé se je postupně snaží vylepšovat co se týká povahových nedostatků. Ráda bude bydlet v domě s přístupem dovnitř. Nevyžaduje neustálou pohybovou aktivitu, ale je potřeba chodit s ní na procházky a dopřávat jí dostatečnou denní porci pohybu. Bude od vás vyžadovat hodně pozornosti a určitě nejde o psa, který by mohl běžně zůstávat doma sám. Když se pro akitu i přes všechny překážky rozhodnete, získáte milujícího člena rodiny s příjemným kožichem a důstojným vzhledem, který by vás chránil klidně i před medvědem.


Výhody a nevýhody plemene
Výhody: Věrný člen rodiny s ochranářskými a hlídacími sklony. Je inteligentní a při správném vedení se jedná o všestranného a učenlivého psa. Nádherný majestátní vzhled spolu s huňatou srstí patří mezi další výhody.
Nevýhody: Kvůli komplikovanější povaze se nejedná o psa pro začátečníky a je nutné věnovat dostatečnou pozornost výchově a výcviku. Při kontaktu se psy i jinými zvířaty může být agresivnější a je tedy vhodný ideálně jako jediné zvíře v rodině.






Ahoj, jmenuji se Dominik a jsem studentem veterinární medicíny. Rád bych během studií vybudoval funkční komunitní webovou stránku pro všechny, kdo mají rádi psy. Plánuji pomáhat majitelům psů, psím útulkům a týraným psům. Zatím se snažím web zaplnit praktickými informacemi a již jsem napsal přes 200 článků. Prosím lajkněte mou facebook stránku a zůstaňte v kontaktu. Díky moc