Rotvajler

Země původu: Německo

Originální název: Rottweiler

Anglický název: Rottweiler

Výška psa v kohoutku: 61-69 cm

Výška feny v kohoutku: 56-63 cm

Hmotnost psa: 50-60 kg

Hmotnost feny: 35-48 kg

Barva: černá s pálením (červenohnědé znaky)

Průměrná délka dožití: 11-12 let

Skupina FCI: 2 (pinčové, knírači, molosská plemena a švýcarští salašničtí psi)

Sekce FCI: 2.1 (molosská plemena - dogovití psi)

Číslo FCI: 147

Jedná se o jedno z nejstarších plemen, jehož kořeny sahají až do doby antického Říma. Tehdejší psi pomáhali římským legiím, doprovázeli je na cestách přes Alpy, poskytovali jim ochranu a poháněli stáda. Následně se na území kolem města Rottweilu setkali s místními psy, zkřížili se, a tak vzniklo plemeno rottweleir (rotvajler). Město se stalo významným obchodním centrem, proto byli i tito psi důležitou součástí tamního života. Byli využíváni především k cestování řezníků na trh a k ochraně jejich peněz. O pár desítek let později, s rozvojem železnic, klesla i poptávka po tomto plemeni. Výrazně se logicky snížil i celkový počet zastánců rasy rotvajlerů. Postupem času byli rotvajleři vedeni jako strážní psi, hlídači stád a své využití nacházeli mj. i jako tažní psi. K jejich opětovnému oživení došlo především v souvislosti s policií. Osvědčili se pro policejní účely, a tak byli roku 1910 oficiálně uznáni jako policejní plemeno.

Jak už bylo zmíněno v historii plemene, tito psi byli zpočátku šlechtěni s cílem vytvořit silná zvířata s odhodlaností a chutí do práce. Jejich předchůdcem je takzvaný antický pes. Řada odborníků se domnívá, že předky těchto psů mohla být i tibetská doga nebo tibetský mastif. Antický pes byl v té době velice potřebným společníkem člověka se všestranným využitím, podobně jako jsou dnes rotvajleři. Brzy se díky své „univerzálnosti“ tito psi rozšířili po celé Evropě. V Německu vznikl tzv. římský pes. Tehdy de facto existovaly dva druhy rotvajlerů. První z nich byl větší a těžší, využíval se pro tažné účely a k ochraně domů. Nebyl však vhodný pro pastvu skotu. Ovšem, projevovala se u něj častá nevyvolaná agrese a skot často pokousal. Druhý typ byl menší, vytrvalejší a chytřejší. Tito rotvajleři byli celkově mírnější a hodili se právě jako pastýřští psi. Vzhled současného rotvajlera se od minulosti mnoho neliší.

Zástupci plemene se vyznačují středně velkou až velkou postavou. Typickým výrazem charakteristickým pro jejich vzhled je robustnost. Postava je souměrná a podsaditá. Na první pohled vás zaujme jejich síla a vyrovnanost. Hlava disponuje širokou lebkou mezi ušima a klenutým profilem čela. Čelní sklon je velice výrazný. Oči mandlového tvaru mají temně hnědou barvu. Krk je silný a dobře osvalený, stejně tak jako celá postava. Jedinci mají silně vyvinutý hrudník s výrazným předhrudím. Hrudní končetiny jsou rovné a postaveny dál od sebe, a to dodává postoji rotvajlerů bojový nádech.

Rotvajleři klamou tělem. Navzdory jejich silnému až strašidelnému vzezření jsou to milí a přátelští psi. Povaha se dá charakterizovat třemi slovy - vlídná, poslušná a oddaná. Chovají se rozhodně a sebejistě, a jen tak něčeho se nezaleknou. Agresivita není jejich primárním projevem, je však třeba myslet na jejich velikost a sílu. Rotvajleři vyžadují správné vedení a výchovu. Milují práci, proto je dobré pro toto psí plemeno vymýšlet aktivity a dostatečně jej zaměstnávat. Při správném přístupu vás však bude rotvajler následovat a vycvičíte z něho perfektního a spolehlivého nejlepšího přítele. Tito psi mají standardně velice rádi společnost a dobře reagují na své okolí. Díky vlídné povaze nemají problém s dětmi, vždy však za dozoru dospělé osoby, která má psa pod kontrolou (což lze vztáhnout na všechna plemena, resp. zvířata).

Přestože rotvajler není primárně zlý, potřebuje zkušeného majitele. Rozhodně se nejedná o psa pro úplného začátečníka. Majitel by měl být především důsledný. Také musí projevit jistou dávku dominance, nikdy ovšem hrubost či násilnost. Když rotvajlerovi určíte jasná pravidla a mantinely, bude to perfektně fungovat. Kámen úrazu zde může být právě jeho síla a velikost. Nevychovaný a nezvládnutý pes by mohl při útoku ublížit jak jinému psu, tak i člověku. Při jeho výchově byste si měli zachovat chladnou hlavu a klidný jasný přístup. Snažte se být pro rotvajlera čitelní, odměnou vám bude stabilní a spolehlivý psí společník. Aktivní pohyb, kterého tito psi potřebují dostatek, je základním předpokladem úspěchu. Když se nudí takto aktivní plemeno psa pod špatným výcvikem, projevem nemusí být nutně agrese vůči zvířatům nebo lidem, ale snadno vám zdemolují interiér v bytě, zahradu či plot.

Rotvajleři jsou velice inteligentní a přizpůsobiví psi. Existuje obava, že jejich chov je riskantní z důvodu agrese. Je to však především proto, že se jedná o velké psy, a v případě, že by zaútočili, může útok dopadnout špatně. Jsou učenliví, občas mají svou hlavu, ale při správném vedení lze všechny negativní aspekty eliminovat. Při využití jejich inteligence je můžete dobře vychovávat a učit i náročným povelům.

Každý zástupce rasy rotvajlerů by měl vykazovat harmonický pohyb. Krok je plynulý a prostorný. Na první pohled by měla být vidět sebejistota a síla v průběhu pohybu. Po celou dobu pohybu zůstává hřbet pevný a v klidu.

U tohoto plemene je zaznamenána vyšší predispozice k několika očním chorobám. Jedná se především o šedý zákal a progresivní retinální atrofii. Díky jeho velkému a těžkému tělu se může vyskytnout dysplazie kyčelního či loketního kloubu (DKK, DLK). Také se, oproti jiným plemenům psů, častěji objevuje zúžení aorty, osteosarkom nebo von Willebrandova nemoc. Poslední zmíněný problém je podobný hemofilii. Rotvajleři inklinují k obezitě, díky tomu je nutné dodržení důsledné prevence. Také je třeba dbát na dostatečný odpočinek po jídle, aby se předešlo možné torzi (přetočení) žaludku.

Srst na napjaté kůži je krátká. V případě, že psa něco zaujme, může kůže tvořit na čele vrásky. Srst je patrová, to znamená, že je složena z krycí srsti a podsady. Je středně dlouhá, drsná a hustá. Také pevně přiléhá k podsadě. Ta nesmí přerůstat krycí srst. Může se objevit delší osrstění na pánevních končetinách. Péče o srst není nikterak náročná. Obecně, stačí občas vykartáčovat.

Ve svých počátcích bylo plemeno využíváno především pro náročnější práci. Jinak tomu není ani dnes. Rotvajler je oceňován pro jeho sílu a výdrž. Je uznán jako oficiální služební plemeno, proto se s ním můžeme setkat například u policie, armády a podobně.

Prodejní cena u rotvajlerů se může, stejně jako u ostatních plemen, lišit. Stanoví ji sám chovatel dle vlastního uvážení. Pomůže mu k tomu několik parametrů. V první řadě se řeší kvalita rodokmenu rodičů. Pokud koluje v rodu zahraniční krev, je to velkou výhodou a aspektem jít s cenou nahoru. Stejně tak se řeší i zdravotní výsledky a pracovní úspěchy. Rotvajlera s průkazem původu lze pořídit již od 8 tisíc korun, ovšem ceny mohou převýšit i 100 tis. Kč.

Rotvajlerům se v minulosti kupírovaly ocasy. Dnes už tomu tak v České republice není, alespoň co se týče čístokrevného rotvajlera s průkazem původu. Díky jeho typickému vzhledu není tak snadné si ho splést s jiným plemenem. Pokud ano, nabízel by se jedině bauceron.

Kdysi dávno byli využíváni jako zajímavá úschovna peněz. Bohatí majitelé připevňovali psům měšce se zlaťáky ke krku. Tak mohli mít jistotu, že jsou v bezpečí. Obrovský a ostražitý rotvajler je dobře ohlídal. Jiná legenda praví, že tyto měšce uvazovali rotvajlerům na krk řezníci, kterým se povedl dobrý obchod. Chtěli ho zapít v hospodě, ale báli se, aby neutratili zbytečně moc peněz.

Obraz zlého psa a agresora se siluetou plemene rottweiler pomohla ve (nejen české) společnosti vytvořit média. Často tak byl zobrazován ve filmech a televizních seriálech (např. The Omen). V opozici se ale některé další filmy pokusily zachytit jeho milou a přátelskou povahu (např. Lethal Weapon 3, Half Baked). Jako skvělý pes byl zobrazován dokonce i v knížce pro děti.  

Rotvajler je robustní a silný pes, jehož chov občas vyvolává diskuze. Více než u kohokoli jiného je třeba přistupovat k jeho výchově zodpovědně. Správně vedený jedinec vás překvapí svou vlídnou, oddanou a milou povahou. V minulosti byl využíván především pro práci. Je tedy zvyklý na pohyb, a pokud mu ho nedopřejete, bude trpět. Takového psa byste si měli pořídit pouze po důsledném zvážení, že ho zvládnete. Potřebuje dostatek prostoru, pohybu, a také majitele s přirozenou autoritou. Pokud se vám rotvajler povede vychovat, získáte tak skvělého a spolehlivého společníka.

Výhody: Především jde o spolehlivého hlídače. Ohlídá jak váš domov, tak vás a váš majetek. Disponuje velkou chutí do práce, která je využívaná především u policie. Vždy chrání svoji rodinu, a při dobrém vedení je z něho poslušný pes. 

Nevýhody: Pokud má jedinec sklony k agresi a majitel je nezvládne, může to dopadnout zle. Někdo může brát jako nevýhodu jeho velkou a robustní postavu. Aby nebyl nešťastný, potřebuje kromě dostatečného množství pohybu také mentální koučing. Péče o něj tedy vyžaduje poměrně dost času. Rozhodně to není pes pro každého. Není doporučován majitelům, které s výchovou psů nemají žádné nebo malé zkušenosti, popř. není vhodný ani pro ty, kteří nehodlají učením se o temperamentu, výcviku a výchově věnovat dostatek času...