Rhodéský ridgeback

Silný, statný a oddaný rhodéský ridgeback dříve chránil své pány před lvy a leopardy, takže dneska skvěle zastane úlohu hlídacího psa. Poznáte ho velmi snadno díky pruhu obráceně rostoucí srsti na hřbetě, která se jmenuje ridge. Je skvělým lovcem, společníkem, ale vyžaduje dostatečný výcvik a správné vedení.

Země původu: Jihoafrická republika

Originální název: Van Rooyen's lion dog

Anglický název: Rhodesian ridgeback

Výška psa v kohoutku: 63 -69 cm

Výška feny v kohoutku: 61-66 cm

Hmotnost psa: 36 kg

Hmotnost feny: 32 kg

Barva: světle pšeničná až červeně pšeničná

Průměrná délka dožití: 12 let

Skupina FCI: 6 (Honiči, barváři a příbuzná plemena)

Sekce FCI: 3 (Příbuzná plemena)

Číslo FCI: 146

Rhodéský ridgeback je přezdíván jako africký lví pes právě díky svému původu. Jeho historie sahá nazpět až o několik tisíc let, kdy šlo o částečně divoké psy kočovného kmene Khoi. Tito psi měli typické načervenalé až hnědé zbarvení a vynikali hlavně svou odvahou a silou.

Jenže plemeno bylo potřeba zušlechtit a zvýšit jeho kvality. Místní farmáři totiž potřebovali statečného a všestranného psa, který by dokázal hlídat majetek, a zároveň by mu nevadilo extrémně teplé počasí. Dalším využitím byl zpočátku i lov kachen a koroptví. Pro křížení se používali mastifové, chrti a bloodhoundové. Na základě tohoto spojení s domorodým psem pastýřů vznikl základ plemene rhodéského ridgebacka. Chovatelé také odhalili, že jedinci s typickým pásem srsti rostoucí v protisměru na hřbetu (takzvaný “ridge”) měli vynikající lovecké schopnosti, takže se dále uplatňovali v chovu, až se tento typický poznávací znak pro rhodéského ridgebacka ustálil.

Své dnešní pojmenování získal rhodéský ridgeback na základě chovu lovce jménem Cornelius Van Rooyen, který své psy choval v jižní Rhodésii. Druhá část jména je odvozena od pruhu obráceně rostoucí srsti na zádech. Standard plemene byl poprvé zaznamenán v roce 1922 a od té doby je víceméně stejný. Plemeno se postupně proslavilo po celém světě a dnes je rhodéský ridgeback národním psem Jižní Afriky. I v České a Slovenské republice se především začátkem 21. století velmi rozšířil, někteří ho začali pojmenovávat jako moderní plemeno. Dokonce byl, vlastně stále je, spojován s tzv. bojovými plemeny (přičemž tento pojem není nijak definovaný). Moderním plemenem se naštěstí ridgebackové nestali, a tak nedošlo k narušení jeho plemenného standardu.

Při průběhu šlechtění se dříve používal polodivoký pes domorodců, k jehož krvi se přimísil mastif, chrt a bloodhound. Dnes má plemeno dobrou chovatelskou základnu, kdy je cílem vybírat kvalitní jedince se statnou, silnou a svalnatou stavbou těla v kombinaci s odvážnou povahou. Do chovu se nezařadí jedinci s útočnou nebo naopak bázlivou povahou. Už jen díky této definici nemůže být o „bojovém plemeni“ řeč.

Na první pohled upoutá svou svalnatou a statnou stavbou těla. Poznávacím znamením je již zmiňovaný „ridge“, což je tedy pruh opačně rostoucí srsti vedoucí přes hřbet. U standardních jedinců musí být ridge jasně ohraničený a zřetelný. Mezi další typické znaky patří světle pšeničná červenohnědá barva srsti. Objevit se mohou i bílé znaky na břichu a hrudi.

Klenutý hrudník, silný hřbet a dobře osvalená bedra dotváří vzhled silného a respekt budícího psa, který by dokázal srdnatě bránit své území. Končetiny jsou rovné a také dobře osvalené pro zajištění dlouhé vytrvalosti.

Hlava je akorát svou délkou úměrně dlouhá s čumákem v barvě srsti nebo tmavších odstínech. Kulaté oči s inteligentním výrazem jsou tmavě hnědé nebo jantarové barvy. Uši jsou vysoko nasazené, sklopené a přiléhající k hlavě.

Rhodéský ridgeback patří mezi lovecká plemena, takže to znamená, že má v sobě jistou dávku nezávislosti, porci inteligence a nechybí mu ani lovecký pud. Není tedy dobrý nápad představovat ho kočkám a dalším chlupatým zvířatům, se kterými nemá obvykle zcela dobré vztahy a na případném soužití by bylo potřeba pracovat již od útlého štěněčího věku. S dětmi se v zásadě snáší dobře a bývá věrným společníkem, který nadevše zbožňuje svou rodinnou smečku. Lovecký pud ovšem bývá nevyzpytatelný, de facto u všech loveckých plemen. Někteří ridgebackové se budou snažit ostatní psy a jiná zvířata ukořistit, jiní si bez problémů zvyknou na kočku či jiné zvíře a budou ho chránit... Vždy záleží především na výchově a na rodičích a prarodičích, až poté se konkrétní predispozice odvíjí od daného plemene.

Je také velmi vynalézavý a díky silným nohám si dokáže poradit s nižším plotem, který hravě přeskočí. Pokud se rozhodnete pro toto plemeno psa, snažte se tedy co nejlépe zabezpečit a oplotit svůj pozemek. Rhodéský ridgeback je skvělým hlídačem, který většinou neštěká bez dobrého důvodu. K cizincům je rezervovaný, ale ke své rodině mívá vřelý a hluboký vztah. Z hravého štěněte postupem času vyrůstá důstojný a lehce odměřený pes.

Rhodéský ridgeback je velmi inteligentní a zároveň nezávislý, což může způsobovat jisté obtíže pří výchově i výcviku. Na druhou stranu, samostatnost může být v konkrétních případech i obrovskou výhodou. Vyžaduje pevného pána, který ví, co chce a dokáže to psovi správně sdělit. Určitě nejde o psa vhodného pro začínající chovatele. U tréninku je velmi důležité postupovat systematicky, ale zároveň ne příliš tvrdě, protože jde o psy s citlivou povahou. Rhodésky ridgeback má svou vlastní hlavu a musí mít jasnou motivaci, proč má následovat vaše pokyny. Příliš tvrdý trénink může vést k tomu, že se „zaseknou“ a nebudou chtít pokračovat. Ovšem na druhou stranu je nutné neslevovat ze svých nároků, protože mají tendence testovat vaše hranice a snaží se je posouvat ve svůj prospěch. Když jim to dovolíte, zaděláváte si na velký problém v podobě hůře zvladatelného psa. Následná náprava u dospělého psa je z pravidla velmi obtížná a žádá si odbornou pomoc kynologa.

Klíčová je včasná socializace, která psa naučí správnému chování ve společnosti jiných psů. Můžete se pokusit i o socializaci s ostatními zvířaty, ovšem dejte pozor na lovecké pudy, které mohou nakonec převážit ve chvíli, kdy to nepříliš zkušený psovod bude očekávat. Potřebný je tedy častý trénink a hodně pohybové aktivity, aby se nenudil. Vybití energie ridgebacků, které není směřované vám rozhodně radost neudělá. Ve chvílích, kdy se nudí mají totiž tendence vymýšlet nejrůznější „lumpárny“ od ničení všemožných věcí až po zdařilé útěky ze zahrady. Ovšem jsou dobrými společníky pro sportovně naladěné lidi, kteří chtějí se psem pravidelně běhat. Šťastní budou také v případě, kdy jim dopřejete lovecký trénink, který si velmi rychle zamilují.

Inteligentní rhodéský ridgeback potřebuje hodně podnětů, v opačném případě svou inteligenci a vynalézavost začne směřovat nechtěným směrem. Trénujte s ním nejrůznější povely a rozvíjejte jeho inteligenci pomocí rozličných her. Když přijdete na správný způsob, jak vést při výcviku toto plemeno, aby plnilo vaše pokyny, máte téměř vyhráno. Jeho velká inteligence je totiž často důvodem neúspěšného a nepovedeného výcviku. Většina jiných psích plemen totiž ocení opakování pár povelů, a to neustále dokola, třeba i celý život. Ridgebackové se ale, podobně jako my lidé, začnou stereotypem jednoduše nudit...

Vyžaduje poměrně hodně aktivity, takže je vhodné počítat s delšími procházkami během dne. Velmi rád se bude se svým pánem věnovat nejrůznějším sportovním činnostem od běhu vedle kola až po klasický běh a turistiku. Pro zpestření můžete při vycházkách vyzkoušet aport, agility nebo frisbee. Šťastný bude v domě se zahradou, kde bude moct běhat podle potřeby a nálady. Na druhou stranu, pravidelné venčení nic nenahradí. Rhodéský ridgeback je ale také přizpůsobivý, takže za určitých podmínek dokáže žít i v menším bytě. To však vyžaduje velkou zodpovědnost ze strany majitele, který mu musí poskytnout dostatečnou pohybovou aktivitu a zábavu, aby neničil veškeré vybavení v interiéru.

Rhodéský ridgeback je víceméně zdravé a odolné plemeno. Bohužel se ovšem čas od času objeví dědičně podmíněná onemocnění. Toto riziko je možné snížit výběrem štěněte s průkazem původu z dobré chovatelské stanice s historií.

Problémem jsou dysplazie kyčelního a loketního kloubu (DKK, DLK), což jsou onemocnění pohybového aparátu, která trápí hlavně větší plemena psů. Dále se může objevit dermoidní sinus, což je onemocnění kůže, kdy se objeví cysta, která může dále infikovat okolní tkáň a ohrozit i život psa.

Srst je krátká, hustá a hladká se zdravým leskem. Vyžaduje tedy přiměřenou péči v podobě občasné údržby gumovým kartáčem pro odstranění starých chlupů a promasírování pokožky. Dále stačí vzít vlhký hadřík a srst jemně otřít od povrchových nečistot.

V poslední době je rhodeský ridgeback hojně využívaným a oblíbeným rodinným psem. Můžeme ho spatřit na zahradách rodinných domů, kde bude s hrdostí hlídat majetek svých pánů. Má ale i lovecké vlohy, kdy se osvědčuje jako vytrvalý honič nebo šikovný stopař.

Štěně rhodéského ridgebacka na prodej se cenově pohybuje kolem 15 tisíc korun. Pokud chcete typově pěknou fenu vhodnou do dalšího chovu, připravte si 20 až 25 tisíc korun.

Díky své učenlivosti a schopnostem mohou být dobrými pracovními a záchrannými psy. Plemeno si získalo srdce i některých celebrit, takže svého rhodéského ridgebacka vlastnil Patrick Swayze, Grace Kelly, Prince Rainier, Errol Flynn a Blake Griffin.

Rhodéský ridgeback je všestranným psem s divokými předky. Na první pohled ho poznáte podle typické pšenično-červené barvy s pruhem srsti na hřbetě - „ridge“, která roste v opačném směru. Jde o velkého, statného, silného a elegantně vypadajícího psa. Skvěle se uplatní jako svědomitý hlídač nebo šikovný lovecký pes. Jeho výchova a výcvik si žádají porci trpělivosti a správného přístupu. Musíte mu jasně stanovit hranice, ale zároveň jde o citlivého psa, který nesnese hrubé zacházení. S dětmi se snáší dobře, což z něj dělá skvělého adepta na rodinného psa. Naopak kvůli loveckým pudům se nemusí kamarádit s kočkami a dalšími zvířaty. K cizím lidem je přirozeně ostražitý a štěká, jen když je to nutné. Potřebuje hodně pohybu a sportovní aktivity. Rhodéští ridgebackové jsou obecně zdraví a odolní, i když se mohou objevit geneticky podmíněná onemocnění, podobně jako u jiných plemen. Péče o krátkou hladkou srst je snadná a nenáročná.

Výhody: Rhodéský ridgeback je výborný hlídací pes plně oddaný své rodině. Většinou se dobře snáší s dětmi, které při správném vedení bude vytrvale ochraňovat. Je inteligentní a při správné výchově a výcviku se dokáže naučit celou řadu povelů a být skvělým společníkem. Není zbytečně uštěkaný, a když se pustí do štěkotu, má k tomu svůj důvod. Je vhodným psem pro sportovně založené lidi. Skvěle se uplatní u myslivců, kde se může stát dobrým pracovním psem. Výhodou je snadná a nenáročná péče o srst. Kromě geneticky podmíněných problémů se těší dobrému zdraví.

Nevýhody: Jeho inteligence může být paradoxně i překážkou, takže výcvik a výchova se můžou stát náročným soustem i pro zkušenější chovatele. Kvůli svým loveckým pudům zpravidla nemá rád kočky a další zvířata, která má tendenci lovit. Vyžaduje hodně pohybu, takže není příliš vhodný do bytu a pro neaktivní psovody.