Afgánský chrt

Hrdý a majestátní pes, který se vám nikdy úplně nepodřídí. Afghánský (afgánský) chrt je skutečným psím aristokratem s elegantním tělem pokrytým nádhernou dlouhou a hustou srstí. Pohled jeho očí jde jakoby skrz vás a nikdy si nejste jistí, jestli splní váš pokyn, nebo je zrovna v nezávislém rozpoložení. Nejde o typického psa, který by chtěl plnit každé přání svého pána, ale právě to z něj dělá jedinečné plemeno, které si získalo srdce lidí po celém světě.

Země původu: Afghánistán

Originální název: Tāžī Spay

Anglický název: Afghan Hound

Výška psa v kohoutku: 68 – 74 cm

Výška feny v kohoutku: 63 - 69 cm

Hmotnost psa: 23 - 27 kg

Hmotnost feny: 23 - 27 kg

Barva: přípustné jsou různé barevné varianty

Průměrná délka dožití: 12 až 14 let

Skupina FCI: 10 (Chrti)

Sekce FCI: 1 (Dlouhosrstí chrti a chrti s praporci)

Číslo FCI: 228

Afghánský chrt je prastaré plemeno s původem sahajícím do doby před naším letopočtem. Podle výzkumů DNA se navíc předpokládá, že by mohlo jít o jedno z nejstarších psích plemen na světě. Centrum původu se nachází v oblasti dnešního Afghánistánu, podle kterého je plemeno pojmenováno. Kvůli opravdu velmi dlouhé době šlechtění afghánského chrta je jeho historie chovu poměrně nejasná. V dřívějších dobách však šlo o lovecké plemeno šlechtěné s ohledem na dosažení nejlepších vlastností pro pronásledování kořisti ve složitém horském terénu. Kromě toho se tito psi používali pro ochranu majetku kočovných kmenů. Tento všestranný pes dokázal zahnat i leopardy nebo se výborně hodil pro lov lišek, zajíců, gazel ´, stopování jelenů a podobně. Afghánský chrt si dokáže poradit i při pohybu ve složitém terénu, má potřebnou jistotu pohybu a je dostatečně odolný. Právě tyto oceňované rysy stojí za oblíbeností plemene afghánského chrta již po mnoho staletí.

Klíčové vlastnosti a podoby jednotlivých psů se však lišily podle konkrétního místa výskytu. I dnes je možné najít v jejich domovině více variant, které se vzájemně liší velikostí těsta a délkou srsti. Moderní uznávaný standard plemene přitom vychází z menšího typu psa s delší srsti a výraznějším temperamentem. Americký Kennel Club plemeno poprvé uznal v roce 1926. To vše navzdory tomu, že některé krevní linie ne-zcela odpovídají obecnému standardu.

Afghánský chrt je velmi staré plemeno. Pravděpodobně má společné předky se saluki a dalšími chrtovitými plemeno. O vlivu jiného moderního plemene s cílem zušlechtění neexistují žádné spolehlivé záznamy.

Afghánský chrt budí na první pohled dojem důstojnosti, síly a elegance. Dlouhá srst opticky zvětšuje tělo a ukrývá poměrně štíhlé linie nohou, které by daly tušit o rychlosti a vytrvalosti chrta. Hrdě nesená hlava s protáhlým čenichem a výraznýma očima probouzí dojem, že jde o psa, který má lehce nespoutaného ducha a nebude slepě následovat svého pána. Oči bývají nejčastěji tmavé s tvarem lehce připomínajícím trojúhelník. Nízko nasazené uši přiléhají k hlavě a jsou kryté dlouhou srstí.

Hřbet je rovný s lehce klesající tendencí směrem k nízko nasazenému středně dlouhému ocasu. Končetiny jsou delší, dobře osvalené a rovné. Typickým znakem je bohatá dlouhá a jemná srst. Přípustné jsou všechny barvy, přičemž se nejčastěji můžete setkat se srstí v odstínech červené a béžové s tmavou maskou na hlavě, případně jsou časté i tmavě hnědé a černé varianty osrstění.

Afghánský chrt má svou specifickou hrdou a důstojnou povahu. Je vhodný (ideálně jako jediný) pes do rodiny, i když s jinými psy se většinou dobře snáší. Hlavně při kontaktu s cizími lidmi se často chová jako naprostý flegmatik a „ignorant“. Ale nedejte se zmást, stále bedlivě sleduje své okolí. Na druhou stranu - není dobrým hlídačem, protože příchod cizích lidí většinou ignoruje, skoro jako kdyby mu to nestálo za námahu projevovat emoce štěkáním. Typické je také to, že se afghánští chrti nesnaží za každou cenu zavděčit svým psovodům. Afghánský chrt je tedy hotovým aristokratem v psí říši, ale někdy se projevuje i jejich hravá a veselá stránka, kdy s oblibou lítají po dvorku při (ne)smyslných hrách. Obecně temperament lze odhadnout již od štěněčího věku při výběru štěněte z chovatelské stanice, ale do velké míry je genetické predispozice možné ovlivnit výcvikem a výchovou, ať už jakéhokoli plemene. Pro pohlazení si přijdou jen když budou opravdu chtít a stejně tak je potřeba připravit se na jistou dávku nezávislosti v dalších běžných činnostech. Důležité je mj. důkladné oplocení pozemku, protože v opačném případě se mohou vydat na vlastní výlet a nemusí pocítit žádnou potřebu se vracet. Lze tvrdit, že takové chování je pro zastánce tohoto plemene typické.

Soužití s kočkami a jinými domácími zvířaty může být problematické vzhledem k tomu, že se jedná o psa s původním loveckým využitím. S dětmi se většinou snáší dobře. Jako i u jiných plemen psů je ovšem nutný dohled.

Hrdé a nezávislé plemeno potřebuje kvalitní výchovu i důsledný výcvik. Připravte se však na to, že chvilka zdánlivé poslušnosti může být ve vteřině vystřídána okatou a cílenou ignorancí. Jde o nezávisle smýšlící plemeno, které umí poslechnout, ale musí se mu chtít. Při výcviku i výchově uplatňujte výhradně pozitivní a citlivý přístup, protože afghánský chrt je emocionálně citlivější plemeno. I přes občasné svéhlavé chování se chrt nerad nudí a měl by mít z vaší strany dostatek pozornosti a pohybového vyžití nejen na občasných procházkách. I když na zahradě může dobře reagovat na přivolání, během vycházky ho z vodítka raději nepouštějte právě kvůli jeho loveckým pudům. Povel přivolání je sice základní a nejdůležitější povel, ale mívají s ním problém i zkušení chovatelé, především, pokud jde o loveckého psa se silnými instinkty pro lov zvěře...

Samozřejmostí je nutná dávka dostatečné socializace, která má v raném věku odbourat tendence k bázlivému a příliš podezřívavému chování. Afghánští chrti obvykle nebývají agresivní k jiným psům, přičemž závisí zejména na přístupu ze strany majitele.

Může se zdát, že kvůli pomalejšímu učení a občasnému neposlouchání vlivem svéhlavosti jde o nepříliš inteligentní plemeno. Afghánský chrt je však dostatečně inteligentní, aby chápal všechny podstatné povely a rutinní záležitosti, a jeho typické projevy jsou spíše způsobené vlastním charakterem. Je proto velká škoda, že se objevuje v žebříčcích mezi nejhloupějšími plemeny. Spolehlivé měření psí inteligence je totiž sporné a je tedy hodně pravděpodobné, že se jedná o odplatu lidí za svéhlavé chování, které nepředstavuje typického psa, který splní cokoliv, co vidí pánovi na očích. S velkou pravděpodobností tedy nejde o hloupé plemeno, ale o hrdého psa, který nemusí vidět důvod „zrovna teď skákat jak ten člověk píská.“

Jak už tělesná konstituce a velikost afghánského chrta napovídají, jedná se o plemeno vyžadující poměrně hodně pohybu. Určitě bude rád za dlouhé procházky a velký dvorek, kde bude moci běhat (doslova cválat) podle chuti.

Afghánský chrt je silný a odolný pes, ovšem dědičně podmíněné problémy se nevyhýbají ani tomuto plemeni. Kvůli větší tělesné stavbě může trpět na dysplazii kyčelního nebo loketního kloubu (DKK, DLK). V rámci plemene se oproti jiným psům také častěji objevují nejrůznější alergie se symptomy v podobě kýchání a výtoku z nosu. Ve větší míře se také objevuje juvenilní katarakta, což je onemocnění zraku, které může vést až k jeho ztrátě. Afghánští chrti také mohou trpět na hypotyreózu, což je porucha štítné žlázy projevující se infekcemi kůže, ztrátou chlupů, letargií a depresemi.

Dlouhá, bohatá a jemná srst má strukturu podobnou lidskému vlasu. Je nutné pravidelné a časté kartáčování pro eliminaci zacuchaných míst a odstraňování staré srsti. Na místě je také střihová úprava pro usnadnění rutinní péče. Pokud ovšem plánujete docházet na výstavy, před provedením prvního střihu se vždy poraďte se zkušeným chovatelem konkrétního plemene. Vzhledem k tomu, že jde o velkého psa s bohatou srstí, zabere důkladná péče o srst poměrně hodně času, s čímž je nutné počítat ještě před samotným pořízením psa.

Původní využití afghánského chrta byl lov lesní zvěře. Dnes jde o oblíbené společenské plemeno se svým stálým místem na výstavách. Pořádají se také chrtí dostihy, kde se objevuje kategorie právě pro afghánského chrta.

Cena za štěně afghánského chrta na prodej se pohybuje kolem 10 000 korun. Větší obnos si připravte za jedince s výstavními předpoklady po úspěšných rodičích.

Picasso zbožňoval psy a měl velkou spoustu plemen. Jedním z jeho miláčků a oblíbenců byl i afghánský chrt jménem Kábul. Ten se stal inspirací i pro několik malířových děl.

Afghánský pes je aristokratem psí říše. Je svéhlavý a působí důstojným dojmem, ale na druhou stranu umí občas ukázat svou hravou stránku. Elegantní dojem dotváří dlouhá a bohatá srst, která vyžaduje důkladnou a časově náročnou pravidelnou péči. K cizím lidem se chová přehlíživě a určitě není dobrým hlídacím psem. V minulosti se používal jako lovecký pes, takže se mohou projevovat jeho lovecké pudy. Vyžaduje také poměrně hodně pohybu a spokojený bude v domku s větší zahrádkou. S ostatními psi se snáší bez větších problémů, ale soužití s kočkami a dalšími domácími zvířaty může být problém. K dětem jsou obvykle tolerantní. Při výcviku a výchově může zarazit jeho pomalejší učení a často se prostě rozhodne, že nic dělat nebude. Je potřeba volit citlivé zacházení, protože je po emociální stránce křehký a hrubý nátlak by rozhodně nevedl k ničemu dobrému. Z kombinace těchto faktorů je jasné, že afghánský chrt je psem pro zkušenější chovatele.

Výhody: Má nádherný majestátní a elegantní vzhled. Jeho jemná, krásná a bohatá srst je velmi příjemná na dotek. Specifická svéhlavá aristokratická povaha má své jedinečné kouzlo, které dělá plemeno speciálním mezi všemi ostatními plemeny psů. Umí být hravý a má rád svou rodinu i děti. Je vhodným společníkem pro aktivní lidi, kteří chodí na delší procházky. Jen málo štěká a zřídkakdy bývá agresivní.

Nevýhody: Zvládnutí svéhlavého a často až příliš důstojného psa není nic pro začínající chovatele. Pozlobit mohou i jeho lovecké instinkty. Kvůli svým velkým rozměrům potřebuje více prostoru, takže není vhodný do bytu. Připravte se také na větší nároky na pohyb a časově náročnou péči o srst. Afghánský chrt není dobrým hlídacím psem, případné vetřelce sice nebude vítat jako zlatý retrívr, ale jednoduše je bude ignorovat. Většinu negativních vlastností plemene lze do jisté míry ovlivnit výchovou a výcvikem konkrétního jedince.