Příběh o mém Argovi

Přidal mpfn, dne 10. 08. 2018 ,  0x

---

 Příběh o Argovi

Jednoho dne můj táta se zeptal co chci k Vánocům ,bylo mi 13-14.let. Řekl jsem : Chtěl bych štěně k Vánocům,budu se o něj starat,pečovat, vychovávat,cvičit apod...

Akorát jsme měli vrh narodilo se jedno štěňátko 5.12.2006 a dál jsem štěňatku jménem Argo. Na vlastní oči jsem viděl porod a pak jak mamka Ťapra odtrhavala blánu či placentu ,(teď nevím jak se to jmenuje jestli blána či placenta. prosim napiš te mi dekuji) pak sem viděl ,jak Arga olizuje-masiruje. Malý Argo se doplazil ke strupu - ceciku a pil mateřské mléko. Byl tak malý ,jak vylezl z pochvy Ťapry...

Tak Argo pil a pil aby zesílil.Pak se mu otevřeli oči a taky sluch..Jak se roztomilé plazil, aby pil mléko a jak roztomile kňučel -daval takové roztomilé zvuky.. Nějak po dvou týdnech sem si o pochoval v náručí. První jsem pohladil mamku Ťapru,aby štěňátko cítilo i pach mamky.Dělal jsem to Podle knihy.

Měl jsem Arga v náručí ,choval jsem ho a jak se na mě Argo díval ,pozoroval mě.

Já s uklidňujícím hlaskem jsem mu řekl: Ahoj Argo, vítám ťě na světě,jsem tvůj páníček a parťák do života.

Argo se jen na mě díval a pak mě olízl,jeho malinkým jazýčkem. Musel mi rozumět a nebo náhoda.

Argo se v boudě učil chodit. Máme taký velký kotec a v tom kotci boudy a přes zimu vyteplené.

Argo jak se učil chodit,tak se kolibal a u toho dával křeky. Bylo to roztomilé a vtipné.

Argo už vylézal z boudy nevím kolik týdnů to bylo,tak začal ve v kotci chodit a kňučel u toho roztomile.

Začal chodit po dvory poznavat svět,ale pořád se držel u mamky Ťapry a taky u táty Rexe. Všechno ňuchal na dvory ,kde co je poznával svět a ne jen na dvory.

Argo jak byl štěně ,tak sem se sním hrával.Přetahovali jsme se o rukáv a Argo u toho vrčel, to byla sranda.Hazel jsem mu míček a on mi ho přinesl a podíval se vždy na mě, jak kdyby mi říkal , proč to zahazuješ.

 Učil jsem ho povel sedni a pak jak to uměl ,tak ke mě povel, za potokem. Šikula to byl učil se rychle. Řekl jsem, Argo ke mě a přiběhl , řekl sem ,Argo sedni a Argo si sedl. Pak sem ho cvičil u nohy chůze první z vodítkem a pak bez vodítka.Učil jsem ho povel lehni ,dej pac a ještě jakési povely , které si už nepamatuji.

Argo byl šikulka pes ,rychle se učil.

Chodíval jsem sním na procházky i do lesa. V lese jsem omdlel a Argo mě vzbudil, olizoval,kousal ,štěkal ,jak sem se na zemi probouzel tak sem cítil jeho jemné kousance a slyšel štěkot a taky jeho sliny jsem cítil.

Vždy na něho vzpomínám.

V zimě při mrazech a sněhu jsem šel s Argem okolo potoka. Argo šel dole k potoku,ale sklouzli se mu packy a byl v mrazivé vodě,hned jsem Arga vzal do náručí a spěchal jsem k tatovi do tepla,sušili jsme ho dvě hodiny ,plus táta dal mu starý kožich na tělo, více obrázek.

Byl jsem u Arga celou dobu ,jak se klepal zimou i když byl v teple. Měl jsem strach o Arga a Argo se na mě díval ,že jsem u něho a utěšuji ho. Po čtyřech hodinách ,už byl čilí ,zima ho přešla.

Argo byl vycvičený,že nepřecházel silnic vždy byl za potokem,ale byl Karo ,který za potokem utíkal přes silnic,tak musel být dohled aby neutikal přes silnic k původnímu domovu.( O Karovi se dočtete v jiným příběhu..)

V osudný den byl můj táta za potokem ze psama a Karo šel s Argem přes silnic a Argo byl zmatený ,on nechtěl jít protože byl vycvičený...ale šel nevěděl si rady a srazilo ho auto, táta nestihl zaregistrovat,že utíkají k silnici.

Přišel jsem k tatovi a vše mi řekl,řekl mi ,synu je mi to moc lítoArga srazilo rychlé auto,nestačil jsem to zaregistrovat - vše se odehrálo rychlo.

Já jsem byl na dně,plakal jsem moc

Argo skonal 30.4.2014

Byl první pes , které ho jsem cvičil od štěněte apod...

Odpočívej v pokoji můj Argo