Samozřejmě podobnou, akorát s tím rozdílem, že mi na zadní sedačku vyklopila slepičáky, kterých se ještě ve starém domově řádně nacpala
Jooo, slepičince jsou lahodazajímavý je, že je žere jen ta menší, větší fena si ujíždí na bobcích od králíkůSamozřejmě podobnou, akorát s tím rozdílem, že mi na zadní sedačku vyklopila slepičáky, kterých se ještě ve starém domově řádně nacpala
Našemu pejskovi je čerstvých 10 a ten den si i tak pamatuju úplně dopodrobna . Byl už poslední z vrhu, co ještě neodjel k novým páničkům. Celá cesta proběhla hladce, celou dobu spal nebo se díval z okna. Pořád jsem ho musela mazlit, byl strašně roztomilej, obzvlášť ta přebytečná štěněcí kůže všude, vypadal jak malej buřtík (a přitom je to ohař). Průběh procesu se pokazil až v tom momentě, kdy jsme dorazili na návštěvu k naší babi (ještě po cestě) a štěndo hned hodilo na koberec srajdu... V ten moment nám došlo, že to loučení dětí s posledním štěňátkem proběhlo v duchu žracím a překrmili ho všema pamlaskama co našli. Užasnej den, a hlavně dokonalých a veselých 10 let!
Prosím přihlaste se nebo se zaregistrujte, když chcete zanechat odpověď
Chci odebírat novinky PSÍ ÚSMĚV ve svém prohlížeči!
Přidal Veru, dne 10. 09. 2018, 14:41
Ach jo, včera jsem měla zase nostalgickou náladu a vzpomínala a vzpomínala... Mojí šeltičce už je 7 let a přesto... Jako by to bylo včera, když jsme si pro ni jeliMůj první oficiální pes. Nikdy nezapomenu, jak byla maličká, tak křehká, že jsem se ji bála i chytit. Úplně se mi chtělo brečet štěstím a dojetím. Šílená romantika skončila asi po 2 km, kdy nám malý prcek poblil polovinu zadního sedákuTaky si ale pamatuju, že čučela z okna a byla úplně u vytržení, jak je ten svět velký. Jsou prostě okamžiky, které do smrti nezapomeneteNutno říct, že to s cestováním bylo lepší a lepší (až na slavnostní okamžik, kdy sežrala z mě nepochopitelného důvodu celého mrtvého ptáka a toho mi pak vyhodila do klína)...Co vy, taky jste měli hned první cestu psí nadělení?