Samozřejmě podobnou, akorát s tím rozdílem, že mi na zadní sedačku vyklopila slepičáky, kterých se ještě ve starém domově řádně nacpala
Jooo, slepičince jsou lahodaSamozřejmě podobnou, akorát s tím rozdílem, že mi na zadní sedačku vyklopila slepičáky, kterých se ještě ve starém domově řádně nacpala
Našemu pejskovi je čerstvých 10 a ten den si i tak pamatuju úplně dopodrobna . Byl už poslední z vrhu, co ještě neodjel k novým páničkům. Celá cesta proběhla hladce, celou dobu spal nebo se díval z okna. Pořád jsem ho musela mazlit, byl strašně roztomilej, obzvlášť ta přebytečná štěněcí kůže všude, vypadal jak malej buřtík (a přitom je to ohař)
. Průběh procesu se pokazil až v tom momentě, kdy jsme dorazili na návštěvu k naší babi (ještě po cestě) a štěndo hned hodilo na koberec srajdu... V ten moment nám došlo, že to loučení dětí s posledním štěňátkem proběhlo v duchu žracím a překrmili ho všema pamlaskama co našli
. Užasnej den, a hlavně dokonalých a veselých 10 let!
Prosím přihlaste se nebo se zaregistrujte, když chcete zanechat odpověď
Chci odebírat novinky PSÍ ÚSMĚV ve svém prohlížeči!
Přidal Veru, dne 10. 09. 2018, 14:41
Ach jo, včera jsem měla zase nostalgickou náladu a vzpomínala a vzpomínala... Mojí šeltičce už je 7 let a přesto... Jako by to bylo včera, když jsme si pro ni jeli
Můj první oficiální pes. Nikdy nezapomenu, jak byla maličká, tak křehká, že jsem se ji bála i chytit. Úplně se mi chtělo brečet štěstím a dojetím. Šílená romantika skončila asi po 2 km, kdy nám malý prcek poblil polovinu zadního sedáku
Taky si ale pamatuju, že čučela z okna a byla úplně u vytržení, jak je ten svět velký. Jsou prostě okamžiky, které do smrti nezapomenete
Nutno říct, že to s cestováním bylo lepší a lepší (až na slavnostní okamžik, kdy sežrala z mě nepochopitelného důvodu celého mrtvého ptáka a toho mi pak vyhodila do klína
)...Co vy, taky jste měli hned první cestu psí nadělení?