Jak správně krmit psa masem - B.A.R.F.

Přidal dominik, dne 7. 12. 2018 ,  0x


Již jsme pro Vás napsali články o tom, co je to BARF a jak se (nejen) z hlediska trávení liší od krmení granulemi. Dnes se podíváme do praxe na to, z čeho se takový BARF jídelníček vlastně skládá.

Věci, které musíme vědět před Barfováním

Abychom mohli začít s B.A.R.F. (přirozenou stravou pro psy), musí vědět úplné základy z hlediska výživy psa. 

  • Na každé (ano, i to přirozené) krmivo si musí pes nějaký čas zvykat. Je zcela normální, že při změně se u psa objeví mírná zácpa či průjem. Někteří psi zvládnou změnit krmivo za 1 den, někteří potřebují i několik týdnů. V závislosti na konkrétním psovi je možné nové krmivo postupně přimíchávat do původního. S přechodem na BARF se doporučuje z počátku krmit pouze nakrájenou libovou svalovinou. Kosti a vnitřnosti je vhodné přidávat postupně. V mnoha článcích na internetu se dočtete, že přimíchávání masa do granulí není (rozhodně ne dlouhodobě) ideální, maso totiž pes přirozeně zcela stráví za cca 24 hodin, granule naproti tomu tráví i více než 72 hodin. Obecně je tedy konzervativnější začít krmit ihned libovou svalovinou. Ovšem jde spíše o mýtus než důležité pravidlo. Psovi se potrava v žaludku nevrství např. jako koňovi, ale rozmíchává se v zažitinu (natráveninu). Pokračování jak začít s BARF metodou krmení najdete v článku:  Jak začít s krmením psa BARF metodou 


  • Krmná dávka dospělého psa činí cca 2-4% jeho celkové hmotnosti (vycházíme z ideální hmotnost, pokud má pes nadváhu, krmnou dávku počítáme z cílové hmotnosti). Udaná procenta jsou pouze přibližná, každý pejskař sám pozná, zda jeho pes přibírá, hubne nebo je jeho váha ideální. Velikost dávky se odvíjí především od individuální fyzické aktivity (mj. také od typu krmiva, plemene a stáří psa). V praxi fyziologické hodnoty krmné dávky kolísají od cca 1,5-10%.
  • Nevěřte reklamě na granule. V dnešní době má každý výrobce, dle jeho reklamy, to nejvhodnější krmivo pro psy. Superprémiové, Platinum, Premium PLUS - tato označení napříč trhem s granulemi vůbec nic neznamenají. Pokud se rozhodnete krmit granulemi, vemte si chvíli času a zjistěte si vhodné složení granulí a porovnejte jej s pytlem granulí těch Vašich.

Žádná níže uvedená čísla nejsou dogmata, nejsou přesná. V lidské stravě si také nehlídáme každé procento. Pes by měl mít vyváženou stravu z hlediska měsíců, nikoliv jednoho dne.

Maso (40%)

Základní kámen celého BARFu. Krmná dávka by měla obsahovat přibližně 35-40% masa. Svalovina a vnitřnosti (tzv. droby) jsou pro psy hlavním zdrojem bílkovin. Podíl masa a vnitřností by měl být 7:3, resp. 2:1 - větší podíl vnitřností může mít projímavé účinky.

Vnitřnosti (20%)

Jak již bylo zmíněno, narazíme na ně spíše pod označením droby. V krmné dávce psa by vnitřnosti měly zabírat cca 15-20%. Vnitřnosti jsou pro psy přirozeným zdrojem minerálních látek (např. železo, fosfor, vápník) a vitamínů (A, B, D). A navíc podobně jako maso obsahují i plnohodnotné bílkoviny.

Kosti (20%)

Kosti by měly být v krmné dávce obsaženy v cca 20-30%. Kosti jsou nenahraditelným zdrojem přirozeného vstřebatelného vápníku a jiných minerálních látek. Syrové kosti se podávají zejména kuřecí stehna a křídla, celé skelety a krky, dále také rybí, hovězí a vepřové. Neopomenutelnou výhodou velkých kostí je i prevence proti vzniku zubního plaku. Ovšem u kostí musíme vzít v úvahu dvě věci:

  • Vyšší množství kostí může psům způsobit zácpu.
  • Kosti nikdy (výjimku tvoří např. velké hovězí kosti, kde nehrozí poranění psa) nepodáváme vařené, protože během varu kosti mění svou strukturu, díky čemuž se poté mohou lámat na malé ostré kousky, které mohou psa vážně poranit.

Pokud se pejskař bojí krmit kostmi, je nutné vápník psovi dodávat jiným způsobem, pro psy jsou nejdůležitější omega 3 mastné kyseliny. A v případě, že je pes nemocný (problémy s kůží, klouby, onemocnění jater či ledvin), je nutné zařadit do krmné dávky i různé doplňky (viz. níže).

Přílohy a doplňky (20%)

Přílohy by měly být v krmné dávce obsaženy v přibližně shodné míře jako kosti, tzn. 20-30%. Přílohy jsou pro psy důležité především z hlediska příjmu vlákniny. Ovšem syrová zelenina je pro psy hůře stravitelná, proto je vhodné použít zeleninu mraženou, sušenou nebo strouhanou a lehce spařenou. Důvodem tohoto ošetření je připodobnění se zelenině z části natrávené. Pokud Váš pes (jako většina jiných) nemá zeleninu v lásce a nechcete psovi podávat zeleninu upravenou, vhodnou náhražkou jsou spařené ovesné vločky, drůbeží žaludky s natrávenými zbytky nebo zelené neprané dršťky.

Minoritní, ale stejně důležitou složkou jsou i následující doplňky stravy:

Vejce

Syrový žloutek (syrový bílek může vyvolat zvracení) prospívá srsti. Vařený bílek a rozemletá skořápka s kapkou citrónu (pro uvolnění calcia) je ideálním zdrojem vápníku. Někteří pejskaři podávají psovi 1 žloutek denně, podle některých je to příliš a bohatě postačí pár syrových žloutků za měsíc.

Ořechy

Záměrně dáváme kategorii ořechů hned jako druhou, a to ze dvou důvodů: mýtus zabijáckých ořechů a opatrnost. Mnohdy se v článcích dočtete, že pozření ořechů může být pro psa smrtelné. Je ale potřeba rozlišovat „ořech od ořechu.“ Rozemleté ořechy vlašské, para ořechy a madle anebo i semínka (dýňová, sezamová, lněná). V rámci prospěšnosti platí de facto to stejné jako u lidí (např. vlašské ořechy zklidňují nervy, lískové oříšky snižují cholesterol), ale u psů jsou vcelku časté alergie na ořechy. Makadamovým ořechům se např. vyhněte obloukem. A pokud nechcete experimentovat, ořechy nejsou nutnou složkou psího jídelníčku. Pokud váš pes třeba jen omylem pozřel pár vlašáků, sledujte, zda nenastala alergická reakce (a její závažnost). Mezi příznaky alergie patří zvracení, tělesná slabost, třes, zvýšená teplota, ztráta koordinace.

Mléčné výrobky

Mléčné produkty mohou být dobrým zdrojem fosforu a vápníku. Psům podáváme zásadně plnotučné (popř. polotučné) výrobky. Nízkotučné či odtučněné pes v praxi nijak nevyužije. Při prvních podáních sledujte (jak je popsáno v odstavci výše), zda pes není alergický na laktózu. Mléčné výrobky lze psům podávat jako doplněk stravy, a to „maximálně“ 10x měsíčně.

Oleje

Olej z lososa (popř. i olej olivový, slunečnicový, dýňový či lněný) je zdrojem esenciálních (hlavních) mastných kyselin, které si organismus psa sám nedokáže vytvořit. Mj. má lososový olej pozitivní účinky na kůži a srst psa a napomáhají vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A,D,E,K). Pokud barfujete, je olej (ideálně lososový) nezbytnou součástí psího jídelníčku.

Minerální doplňky

Pokud je pes zdravý, není nutné sahat po tabletách. Mezi nejvhodnější zdroje minerálních látek pro psy bezesporu patří mořské řasy, kterou jsou také dobrým zdrojem vitamínů B, C a esenciálních aminokyselin. Některé mořské řasy (kelpa, spirulina nebo chlorella) podporují i imunitní systém.

Mezi další důležité minerální doplňky řadíme pivní kvasnice a kolagen. Pivovarské kvasnice (Pangamin) díky vit. B mají pozitivní účinky na srst a kůži, navíc podporují chuť k jídlu. Hydrolyzovaný kolagen v prášku (tabletách) je nejefektivnějším zdrojem kolagenu (využitelnost dosahuje cca 40%).



Komentáře:

Pro přidání komentářů je potřeba se přihlásit .

Nenacházejí se zatím žádné relace v databázi.

O blogu

Link blogu: dominik .psiusmev.cz

První blog na Psí úsměv.cz, ještě aby ne :-)

Makáme na tom, aby Psí blogy bylo ještě jednodušší používat a aby přibyly různé funkce. Pokud máte dotazy nebo nápady, nebojte se napsat na info@psiusmev.cz

Můj nejlepší přítel

Trocha zábavy ze života


O autorovi
Dominik

Dominik

O mně:
Ahoj! Jsem spoluautor toho všeho, co teď vidíte. Pokud potřebujete pomoc nebo máte dotaz, pište info@psiusmev.cz A určitě mrkněte na: obchod.psiusmev.cz :-)



Chci odebírat novinky PSÍ ÚSMĚV ve svém prohlížeči!