Sibiřský husky (hasky)

Sibiřský husky (či též ne zcela správně hasky) je velice specifické psí plemeno. Jedná se o saňového psa šlechtěného pro tažnou práci. Říká se, že kdo chce huskyho vlastnit a chovat, měl by mu plně přizpůsobit svůj životní styl. Zastánci tohoto plemen jsou přátelští, milí a velmi pozorní. Díky životu ve smečce, který jim koluje v žilách, však potřebují mít jasně vymezené mantinely. Těžce nesou samotu a nedostatek pohybu. Ovšem při správné výchově získáte skvělého společníka pro sportování i život.

Charakteristika plemene

Země původu: Sibiřská oblast
Originální název: Siberian husky
Výška psa v kohoutku: 53,5-60 cm
Výška feny v kohoutku: 50,5-56 cm
Hmotnost psa: 20,5-28 kg
Hmotnost feny: 15,5-23 kg
Barva: od černé po čistě bílou, se znaky, typická maska
Průměrná délka dožití: 11-14 let
Skupina FCI: 5 (Špicové a primitivní plemena)
Sekce FCI: 1 (Severští saňoví psi)
Číslo FCI: 270

Historie a původ

Jak už název napovídá, pochází sibiřský hasky z oblasti Sibiře. Byl vyšlechtěn loveckým národem Čukčů. Spousta věcí z historie tohoto plemene nebyla nikde přesně a s jistotou objasněna. Víme ale, že Čukčové vedli kočovný způsob života, ke kterému potřebovali schopného pomocníka. Temperamentní husky byl ideální na tažení a ochranu majetku, ostrahu stád, pro pomoc při lovu, a také jako společnost dětí, které svým kožichem zahříval a svými zuby chránil. Později zaujal obchodníky s kožešinami, právě díky svému hustému kožichu. Po (nešťastném) chovu pro kožešinu, někteří jedinci pronikli do USA. Chovatel William Goosak přihlásil deset psů na závod psích spřežení na Aljašce. A tam způsobili velký rozruch, díky kterému se huskyové stali se oblíbenými psy i v Americe. Plnili nepostradatelnou úlohu pro život obyvatel Aljašky. Vedle využívání k praktickým účelům byli často pořizováni právě pro závody psích spřežení. Standard byl oficiálně přijat americkým klubem v roce 1930.

Šlechtění

Sibiřský hasky měl od počátku šlechtěné dvě výrazné vlastnosti – inteligenci a rychlou učenlivost. Tyto vlastnosti mu, samozřejmě kromě jeho kožichu, pomáhaly přežívat v drsných podmínkách. Tyto charakteristiky si s sebou jedinci plemene sibiřského huskyho nesou dodnes. Cílem šlechtění byl tažný, důstojný, nezdolný a samostatně myslící tvor. Přestože existuje jeden standard, rozštěpilo se plemeno na tři typy. Prvním z nich je výstavní typ, který se odlišil od standardu především mohutností, avšak ztrátou elegance a lehkosti. Často postrádá také typický temperament a chuť do práce. Druhým typem je takzvaný střední typ, který odpovídá představám o dokonalém typu sibiřského haskyho. Sprintový typ uzavírá trojici možných typů, a je opačným extrémem výstavních psů. Tito jedinci byli šlechtěni pro vyhrávání krátkých tratí na saňových závodech. Původně je však husky šlechtěn pro střední až dlouhé tratě. Psi tohoto typu jsou tedy lehcí, slabší a chrtovití. Často se u nich ale objevuje nevyrovnaná povaha.

Vzhled

Sibiřští huskyové jsou středně velkého vzrůstu a disponují typickými znaky pro severská špicovitá plemena. Jedná se o vztyčené uši a výrazně osrstěný ocas. Jak psi, tak feny mají silnou tělesnou konstituci, je zde však patrný pohlavní dimorfismus. Feny bývají něžnější. Psi jsou oproti nim robustnější. Zvláštní pozornost si zaslouží huskyho pohled. Oko je mandlového tvaru a mírně šikmé. Jsou zde dovoleny tři barvy – modrá, černá a hnědá, případně jejich kombinace. Každé oko tedy může být jiné. Právě modré duhovky propůjčují haskymu uhrančivý, pronikavý, téměř až neskutečný pohled.

Chování a povaha

Povaha haskyho je především přátelská a otevřená. Na první pohled se jedná o milého psa. Zároveň dokáže být i pozorný a střežit svého majitele i jeho majetek, ovšem nikoliv do takové míry jako „hlídací psi“. Navzdory své respekt budící postavě tedy nevykazuje kvality hlídacího psa. K cizím lidem není obecně podezíravý. Jeho původní život se odehrával ve smečce. Umí tedy vycházet s ostatními zvířaty. Při správné socializaci se u něj neprojeví žádná nechtěná agrese. Případná agrese je vadou vyřazující z chovu. Pokud bude žít s více psy pohromadě, bude spokojený. Má však jednu dorozumívací specialitu, kromě štěkání se často dorozumívá prostřednictvím vytí. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního, počítejte ovšem s tím, že může výt poměrně intenzivně. I to je jeden z důvodů, proč není vhodný do bytu, kde budou okolo žít další lidé, kterým, ač nevědomě, husky „vyhlásí válku.“ Dospělý pes by měl vykazovat určitou rezervovanost a důstojnost. Je také vysoce inteligentní a při správném vedení také poslušný a bezproblémový. Je nutné počítat s nezávislou povahou, která vznikla v důsledku šlechtění. Může mít silně vyvinutý lovecký instinkt.

Výchova a výcvik

Výchova huskyho není snadnou záležitostí. Naprostá většina zkušených chovatelů tohoto plemene tvrdí, že má ve své povaze spoustu kladů i záporů. A správný majitel musí jeho kladné stránky milovat, ale ty záporné respektovat a pracovat s nimi. Jak již bylo řečeno v úvodu, jde se o smečkového psa. Je mu třeba jasně vymezit mantinely a ukázat, kdo je jeho pánem. Toho ale musí být docíleno pouze přirozenou autoritou a férovým jednáním, resp. pozitivními stimuly. Nikdy se nesmíte uchýlit k trestům a násilí. Hasky dokáže být i tvrdohlavý. Důkladná socializace od štěněčího věku je díky tomu více než na místě. Psi plemene sibiřský husky disponují dvěma vlastnostmi, které nejsou při výchově žádnému psovodovi příjemné. Jsou dobrodružní, a mají silné lovecké sklony. Často se tedy stává, že utečou za něčím zajímavějším. Tato situace nastane, když nejsou dostatečně zaměstnáni a 100 % neovládají povel přivolání. V neposlední řadě je třeba myslet na to, že nejsou rádi sami. Pokud necháte huskyho zavřeného v bytě, bude trpět nejen on, ale i váš interiér. Svou lítost si pak tedy vybije prostřednictvím svých destruktivních sklonů. Díky jeho síle tak může lehce zničit nejen váš nábytek a koberce, ale i dveře, dřevěnou podlahu, elektronické příslušenství atp. Obecně lze říci, že plemeno není vhodné pro úplného začátečníka. A to i přesto, že je jeho povaha laskavá, přátelská a milá.



Inteligence
Jeho silně vyvinutá inteligence nemusí být vždy využita ve prospěch majitele. Byl šlechtěn tak, aby se o sebe dokázal postarat individuálně, zvládl samostatně myslet a rozhodovat. Zvídavá povaha je mu díky tomu velmi blízká, proto můžeme v souvislosti s inteligencí mluvit až o vychytralosti, která občas nemile překvapí nejednoho majitele. 

Pohyb

Sibiřský husky vykazuje lehký, rychlý a plynulý pohyb. Správně má také předkrok hrudních končetin a lehký posun pánevních končetin. Při pohledu zepředu nedrží jednu stopu. Všechny končetiny směřují při pohybu přímo vpřed. Lokty ani kolena se nesmějí vytáčet dovnitř nebo ven. Hřbetní linie musí zůstat i v pohybu pevná a rovná.

Zdraví

Plemeno se těší poměrně vysokému věku dožití. Přestože se mohou objevit některá genetická onemocnění, není jejich výskyt oproti jiným plemenům nijak častý. Jedná se především o onemocnění v souvislosti se zrakem. Patří sem například katarakta, dystrofie rohovky, glaukom nebo progresivní retinální atrofie. Dále se může objevit žaludeční onemocnění, bronchitida nebo bronchopulmonární onemocnění. Zajímavostí je velmi nízký výskyt dysplazie kyčelního kloubu (DKK), což je u velkých plemen opravdu velmi neobvyklé. V současnosti toho onemocnění vykazují pouze 2 % testovaných jedinců. 

Péče o srst

Srst sibiřského haskyho má větší hustotu, než srst většiny ostatních plemen. Skládá se ze dvou vrstev. Spodní vrstvu tvoří hustá podsada. Nad ní se nachází vrchní krátké krycí chlupy, ty hrání psa proti tvrdým arktickým zimám, zároveň také odráží teplo v létě. Stříhání huskyho je tedy obrovský nesmysl, který může zapříčinit úpal či úžeh psa. Před pořízením zastánce tohoto plemene se připravte i na to, že výrazně pouští chlupy, a to především v době línání. Mění se jim totiž kompletně celá srst včetně podsady. Srst tudíž vyžaduje pravidelnou péči. a to především v době línání je vhodné denní vyčesávání. Při opomenutí péče o srst, s přihlédnutím k našemu mírnému pásmu, hrozí kožní onemocnění. Po zbytek roku postačí kartáčovat přibližně jednou týdně. Intenzita línání se odvíjí od podmínek, ve kterých pes žije. Psi chovaní v teplejších podmínkách línají více. Proto se bude péče lišit u zvířete, které bude nejvíce času trávit uvnitř domu, a u toho, které bude žít spíše ve venkovním prostředí. Haskyho není nutné často koupat, jeho srst je „samočistící.“

Využití

Původně bylo toto plemeno šlechtěno k tažné práci. Je to zřejmé také z názvu sekce, do které přísluší – saňový pes. V dnešních (především klimatických) podmínkách mu není dopřáno zdaleka tolik pohybu, kolik by potřebovalo. Proto je nutné přistoupit k alternativám, které mu zajistí vybití a částečné nahrazení práce, kterou upřímně miluje. Jedná se zejména o závody psích spřežení. Pořádají se jak skupinové, tak individuální. Nemusíte tedy vlastnit celou smečku, abyste se jich mohli se svým psem účastnit. Dalšími možnostmi, které lze vyzkoušet, jsou bikejöring (cyklistika pro psy), canicross (běh, terénní sport se psem) nebo dogtrekking (tzv. orientační pochod se psem). Vždy se jedná o aktivitu, při které je pes v zápřahu. Rozlišují se podle pohybu psovoda. Může se pohybovat chůzí, během nebo třeba na kole. Husky z pravidla ocení každou z těchto disciplín.

Obvyklá cena sibiřského huskyho s PP

Neexistuje obecné pravidlo, které by udávalo jednotnou cenu jedince s průkazem původu. Je vždy na chovateli, jakou cenu nastaví. Ta se odvíjí od kvality rodokmenu, úspěchu rodičů nebo také od aktuálního zájmu lidí. Cifru je možno vyjádřit v řádu desetitisíců.

Zajímavosti

Jak už bylo zmíněno výše, siberianové mají svou speciální formu komunikace. Jejich vytí je podobné vlčímu projevu. Často také užívají bručení, které lze připodobnit lidské mluvě. Tyto zvuky vydávají většinou při hře nebo při vítání milované osoby. Přijde-li do domu cizí osoba, husky ji většinou přivítá s nadšením. Dál už se ale nezajímá o to, jestli se jedná o zloděje či nikoli. Toto chování lze do jisté míry ovlivnit výchovou, tedy ne přímo výcvikem, ale spíše podmínkami, ve kterých daný hasky žije...
Sibiřského haskyho by nezkušený pozorovatel mohl zaměnit s aljašským malamutem či západosibiřskou lajkou. Prvním psem v České republice byl v roce 1977 pes Zillergut (USA).
První fenou se stala Black of Adirondack (Německo), dovezená o čtyři roky později. Oba importy zajistil pan Císler, majitel chovatelské stanice Arcis. Plemeno je v ČR zastoupeno Klubem severských psů. 

Shrnutí

Sibiřský hasky je pes šlechtěný pro tažnou práci, díky čemuž vyžaduje opravdu aktivního psovoda. Okouzlí vás svou důstojností, vznešeností a pronikavým pohledem. Tito milí a přátelští psi pocházející ze sibiřské oblasti, odkud mají bezesporu své jedinečné kouzlo. Stejně tak ale zvládnou způsobit majiteli problémy, proto nejsou vhodní pro úplného začátečníka. Nejsou agresivní ani zlí, při výcviku je ovšem nutné mít dostatek znalostí o jejich temperamentu. Při správném přístupu k výchově se z nich stanou skvělí společníci pro život. Přestože se jedná o smečkového psa, nemusíte si hned pořizovat dva jedince zároveň. Je však třeba mít na paměti, že případná samota haskyho doslova ubíjí. Pokud se tedy rozhodnete pro jeho pořízení, musíte si být stoprocentně jisti, že se mu budete věnovat a poskytnete mu vše, co si takový pes zaslouží. Jedině tak bude spokojený celý tým, tedy pán i pes.

Výhody a nevýhody plemene

Výhody: Velkou výhodou v povaze sibiřského haskyho je mj. to, že není přirozeně agresivní. Za správného vedení nebude mít problémy se zástupci psí ani lidské říše. Stejně pozitivně lze hodnotit i jeho zdraví. Přestože se u něj může vyskytnout jisté genetické predispozice, nejde o častý jev, jako u jiných plemen. Jeho dlouhověkost je příjemným bonusem pro každého majitele se srdcem na správném místě. V neposlední řadě bude skvělým společníkem pro všechny závody, jejichž hlavní podstatou je tažná práce.
Nevýhody: Huskyové mají svou hlavu. Husky není jako plemeno zlé, díky vysoké inteligenci vás však snadno převeze. Jeho vynalézavost, útěky a sklony k lovu mohou znepříjemnit vaše společné soužití. Husky je vyrovnaný neagresivní jedinec. Je ale třeba mu vymezit jasné hranice. Díky jeho tělesné konstituci, velikosti a síle jde o silné zvíře, které by dokázalo zabít velkého živočicha. Na to je třeba myslet, a to především v případě nezkušených chovatelů, kteří nad plemen sibiřského huskyho přemýšlí. Měli by se dostat do rukou zkušeného majitele či svědomitého člověka, který bude dbát rad zkušených chovatelů SH. Nehledejte v něm hlídače, touto vlastností již ze své milé povahy nedisponuje.






Ahoj, jmenuji se Dominik a jsem studentem veterinární medicíny. Rád bych během studií vybudoval funkční komunitní webovou stránku pro všechny, kdo mají rádi psy. Plánuji pomáhat majitelům psů, psím útulkům a týraným psům. Zatím se snažím web zaplnit praktickými informacemi a již jsem napsal přes 200 článků. Prosím lajkněte mou facebook stránku a zůstaňte v kontaktu. Díky moc